3. 3. 2024
Problém se závislostí na počítači
Dobrý den je mi 24 let a jsem v posledním roce studia VŠ. V 18 jsem byl vyhozen ze střední školy kvůli špatným známkám,způsobenou nesoustředěním. Mám ADHD a byl jsem silně závislý na počítači, zvládl jsem hrát videohry nebo koukat na videa 3 dny v kuse. Před 2 měsíci se mi to vrátilo, již 2 měsíce skoro každou volnou chvilku trávím na počítači a koukám na nesmyslná videa jež mě vůbec nezajímají. V nejhorším extrému jsem zvládl trávit čas na obrazovce 3-4 dny za sebiz, Mám spoustu ostatních koníčků, jež jsem se skoro úplně přestal věnovat. Rodina ví o tom co se mi děje, ale je mi moc trapné jim přiznávat kolik hodin doopravdy na počítači trávím. Do toho musím psát bakalářku a mě stačí kliknout na jiné internetové okénko a pak brouzdat klidně 6-7 hodin. Zhoršila se mi pamět a cítím velikou úzkost. Vím, že je to sebedestruktivní chování ale cítím že nejsem schopen přestat. Přemýšlím o tom přerušit nebo zanechat studia a dát si digitální detox a někde dobrovolničit na 3-4 měsíce. Nevím co jiného s tím. Cítím se jakoby to bylo absolutně mimo mojí kontrolu. Mohli by ste mi prosím poradit co mám dělat? Děje se to ještě někomu? Děkuji
Dobrý den,
Váš dotaz ukazuje, že procházíte velmi náročným obdobím. Pokud bych mohl jako první zodpovědět Vaši poslední otázku, rozhodně v tom tedy nejste sám. Podobné zkušenosti má velmi mnoho lidí, kteří mají to štěstí či smůlu, že si svou práci nebo studium organizují sami. Udržet denní režim při psaní bakalářky nebo při přípravě na zkoušky je obtížné skoro pro každého studenta. Pokud navíc trpíte poruchou pozornosti, je to o to obtížnější. ADHD a digitální závislost bývají často vzájemně provázané, ale jak vyplývá z Vašeho popisu, už se Vám v minulosti podařilo je alespoň jednou zvládnout a překonat.
Vzpomeňte si na strategie, které Vám tenkrát pomohly.
V první řadě je třeba přetnout začarovaný kruh prokrastinace (nedělám nic, mám výčitky, pochybuji o sobě, mám pocit bezmoci, nedělám nic atd.) a rozhodnout se, že dneska přišel čas změny.
Je dobré na to nebýt sám, minimálně do toho můžete vtáhnout rodiče nebo přátele, svěřit se jim a požádat je o podporu a kontrolu stanovených cílů či omezení. Ale vzhledem k závažnosti stavu, který popisujete, bych se obrátil osobně na odbornou pomoc – psycholog či adiktolog by mohl být tím správným specialistou. Ten může nabídnout individuálně přizpůsobený plán léčby, který může zahrnovat terapii, možná i medikaci ve spolupráci s psychiatrem (v případě ADHD), a techniky pro zvládání závislosti. Terapie může pomoci rozpoznat základní příčiny Vaší závislosti a naučit se zdravější způsoby, jak řešit stres a úzkost.
Digitální detox, o kterém přemýšlíte, může být užitečný krok, ale je důležité ho plánovat rozumně a spíš s podporou terapeuta. Náhlé a úplné odstranění digitálních technologií může být velmi stresující a snadno může vést k relapsu. Místo toho byste mohl zkusit omezit čas strávený online, odstranit rušivé aplikace či omezit nebezpečné platformy (sociální sítě, videoservery či další místa, kde brouzdáte). Stanovení jasných hranic, určení konkrétních časů nebo situací, kdy je používání digitálních zařízení povoleno, a jejich striktní dodržování, je účinnější a dlouhodobě udržitelné na rozdíl od úplného detoxu. Vytvoření pevného denního plánu může pomoci snížit impulsivní používání digitálních zařízení. Zahrňte do svého plánu nejen čas na studium, ale i na odpočinek, koníčky a sociální aktivity (bez technologií).
Přerušit studium je vážný krok, a proto je důležité ho pečlivě zvážit a opět ideálně probrat s odborníkem, který vám může pomoci prozkoumat všechny možnosti a důsledky takového rozhodnutí. I na Vaší vysoké škole určitě působí poradce, na kterého se můžete v takovém případě obrátit.
Je důležité si uvědomit, že překonání závislosti stejně jako zvládnutí ADHD je proces, který nějakou dobu trvá, není snadný a vyžaduje motivaci a odhodlání, ale pokud vytrváte, může se to podařit.
Pokud chcete znovu získat kontrolu nad svým životem, neodkládejte své rozhodnutí a dohodněte si schůzku s odborníkem hned teď. Ono to totiž jindy udělat nejde.
Držím palce a přeju odhodlání a vytrvalost, Jarda Vacek
3. 3. 2021
Závislost na hraní počítačových her
Dobrý den!
Mám 20ti letého syna, dosud to byl v podstatě hodný kluk s výbornými studijními výsledky, t.č. studuje 2. rokem právnickou fakultu, v prvém roce s prospěchovým stipendiem, hrál aktivně lední hokej. Již cca rok (jistě má nemalý podíl i distanční výuka) se významně horší jeho chování v rodině, nemá prakticky žádné kamarády, s těmi z minulosti se přestal potkávat, jeho prospěch ve škole se zhoršil, žádný sport nedělá. Jeho jediným zájmem je sedět u počítače a hrát on-line hry. To je údajně jediné, co mu přináší radost.... Když mu to zakážeme, je nepříjemný až agresivní. Změnil se jeho vzhled, jeho přítelkyně je obdobného ražení. Nabízela jsem mu pomoc u Vás - odmítá, zajistila jsem mu vyšetření u psychologa v naší nemocnici (jsem lékařka), psychiatr doporučil medikaci, kterou též odmítá. Psycholog doporučil léčbu za hospitalizace, tu odmítá i můj manžel. Bojím se i sebevražedných náznaků, které již několikrát v rámci výměny názorů použil. Nevím, jak mám postupovat, jak s ním mluvit. Mám ho nechat hrát? Když se nám podaří několik dní ho od her izolovat a udělat mu denní režim vč. práce, je určitě lepší. Nemůžeme ale nikdo zůstat trvale doma - já i manžel pracujeme v nemocnici a staráme se o pacienty s koronavirem. Máme ještě 2 dcery, které již jsou nejšťastnější, když doma není (jede k přítelkyni, kde hrají hra...).
Děkuji za odpověď (pomoc)
Markéta
Dobrý den,
Popisujete velmi složitý problém a zároveň častou a pro všechny blízké bolestnou situaci. Nemůžete pomoci někomu, kdo pomoc odmítá a svůj problém popírá, avšak můžete udělat určité kroky, které by mohly Vašemu synovi pomoci. V aktuální pandemické situaci je to o to složitější. Kroky, které jste udělaly, jsou dobrými prostředky, jak mu pomoci. Až bude mít Váš syn důvod ke změně, pokusí se o ni. Je důležité, abyste pak byla na blízku a byla silná. Pomáhá to, když svým chováním nebudete nijak podporovat jeho hraní.
Obecným doporučením je nastavit doma společná pravidla, podle kterých spolu ve společné domácnosti budete setrvávat. Také je doporučeno předem nastavit sankce za porušení těchto pravidel. Zde posílám doporučení společnosti Podané ruce:
1. Nepodporujte komfort v počítačovém „doupěti“ vašeho dítěte tím, že mu tam nosíte jídlo, pití apod. Jeho potřeba odcházet od počítače se tím snižuje. Zkuste dítě naopak co nejčastěji vylákat na nějakou zajímavou aktivitu, jako je společné jídlo, sport nebo výlet.
2. Buďte dětem příkladem. Nemůžete po nich chtít, aby netrávily čas na internetu, když sami prosedíte u počítače celé hodiny. Nezapomeňte, že děti jsou vaším odrazem.
3. Neztrácejte nervy! Dříve, než ve vzteku vypnete dítěti počítač, se zkuste zeptat, co hraje a kolik času potřebuje na dokončení úkolu. Také by se vám nelíbilo, kdyby vám někdo vzal knihu, když jste na předposlední stránce.
4. To, že dítě dostanete radikálním způsobem od počítače ven, ještě neznamená, že mu tím nabízíte kvalitní alternativu trávení volného času. Zajímejte se, jak vaše dítě tráví čas mimo domov a nabídněte mu smysluplné aktivity.
5. Komunikujte. Všímejte si více toho, co vaše děti vyhledávají na internetu, jaké hry hrají, na co se dívají v televizi, čím se baví na mobilu. A než začnete vymýšlet ty nejsložitější kombinace hesel pro rodičovské zámky, zkuste si s nimi prostě více povídat.
6. Berte vážně doporučený věk u her. Než dítěti pořídíte novou hru, zkuste si o ní zjistit co nejvíce, stačí její název zadat do vyhledávače na internetu. A nezapomínejte, že hry už nejsou výsadou pouze počítačů.
7. Také věkové hranice pro užívání sociálních sítí mají své důvody. Vaše děti ještě nemusí umět vyhodnotit všechna rizika kyberprostoru.
8. Přehnanou kontrolou ničeho nedocílíte. I když chcete být zodpovědní a vědět, s kým a o čem vaše děti na sociálních sítích komunikují, respektujte jejich soukromí. Veďte děti k samostatnosti a zodpovědnosti, abyste jim mohli důvěřovat a aby děti důvěřovaly vám.
9. Všichni máme stejné množství času, záleží jen na vás, jak s ním naložíte. Věnujte z něj největší kus právě dětem. Dejte si tu práci a vymýšlejte různorodé aktivity, které vaše dítě zaujmou. Spoustu tipů můžete najít (paradoxně) právě na internetu.
10. Společné chvíle jsou to nejcennější! Čím více času budete trávit se svými dětmi, tím lépe jim porozumíte, pochopíte, co je baví a proč. Vymyslet smysluplné činnosti pro volný čas bude potom mnohem snadnější a v praxi efektivnější.
Napadá mě podívat se po nějaké práci, nebo ho k tomu navést – motivace by mohly být peníze pro něj a neměl by tolik času hrát a zaměstnal by se.
Vaše pracovní i rodinná situace je složitá, potřebují Vás i Vaše další děti, jistě je to vyčerpávající.. Nebojte se vyhledat sama pomoc a podporu terapeuta. Můžeme Vám nabídnout prostor pro rodinné příslušníky a osoby blízké, kde můžete svoji situaci blíže probrat u nás v ambulanci Apolinářská 4. Skupina se koná každou středu od 15:00. Držíme palce a přejeme odvahu a vytrvalost.
S pozdravem
Kateřina Rokosová a Jana Portmannová
3. 1. 2021
závislost na počítači
Za 14 let kluk jen hraje hry a nemá o nic zájem. Ani na vánoce nechtěl být u stromku. Na návštěvy nechce jezdit. Ven nechodí. Když zabavím vše, tak leží nebo sedí na posteli... Teď ani zabavit počítač nejde, dokud mají výuku přes internet.. Kam zajít? Ano, uznávám, je to naše chyba, nezvládli jsme to .. Děkuji.
Dobrý den,
doporučuji kladenskou adiktologickou ambulanci ADA+ (https://www.zsi-kladno.cz/ada-zavislostni-chovani-deti-a-dorost), pokud je pro vás dostupnější Praha, můžete se obrátit na naši ambulanci (224 968 208).
Technickým řešením v době online výuky na počítači je správa účtů a rodičovský zámek, restrikce jsou účinné zejména na začátku, ale dlouhodobě funguje víc pozornost a láska, hlavně je potřeba se synem komunikovat a získat ho pro zdravý životní styl. Pokud není ochotný spolupracovat, zajděte do poradny alespoň Vy pro vlastní uklidnění, sejmutí tíhy a rady, "jak na něj".
Za online poradnu Jarda Vacek
31. 7. 2020
Závislost
Dobrý den chtěla bych se zeptat co dělat když můj přítel je závislý na počítači je tam od rána do noci já jsem jeho přítelkyně a už si nevím rady jak mu pomoci já jsem po operaci krční páteře on má dovolenou a vůbec nic ho nezajímá než jen počítač a hlavně je sprostý vůbec ho nezajímá že sním ziju přece musí být nějaké řešení dřív bral antidepresiva ale už je nebere žádnou pomoc nevyhledava a já jsem zneho už nešťastná myslím si že jeho láska k počítači je silnější než ke mě
Dobrý den,
Oceňuji Vaši snahu tento problém řešit. Podle Vašeho popisu situace soudím, že přítel by měl vyhledat odbornou pomoc. Tipuji, že přesvědčit ho nebude snadné.
Pokud bude přítel ochotný, může si na internetu zkusit vyplnit dotazník týkající se závislosti na internetu (https://poradna.adiktologie.cz/otestujte-se/?poll_id=5), s tím že výsledky by ho mohly motivovat k nějaké změně.
Pokud ani s dotazníkem neuspějete, postupovala bych tak, že navštívíte nejprve odborníka (psychologa, psychiatra se specializací na závislosti, psychoterapeuta) sama a ten Vám pomůže tuto situaci lépe zvládnout. Setkáváme se často s tím, že pokud problém začnou řešit alespoň blízké osoby, má to pozitivní vliv na celou situaci.
Kontakty na konkrétní zařízení blízko Vašeho bydliště můžete najít zde na mapě pomoci: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/
Příbuzné závislých můžete najít ve sdružení Al-Anon (http://alanon.cz/). Mohlo by pro Vás být užitečné navštívit jejich skupiny.
Přeji hodně síly
Kateřina Rokosová
27. 4. 2020
Závislost na PC hrách
Dobrý den, potřebovala bych pomoct s 13-ti letým synem. Pokusím se ho trochu popsat je hodný, empatický, hodně citlivý, introvert, ale zároveň vznětlivý, urážlivý, vztahovačný a má pocit méněcennosti i když ho chválíme a snažíme se ho motivovat . Trpí migrénami. Do školy chodí nerad a je líný se učit, kdyby chtěl tak má dobrý prospěch, protože když musí naučí se velmi rychle. A co ho vyloženě baví tak hry na počítači, snažíme se to omezovat na hodinu denně i k vůli migrénám, ale díky karanténě se nám to už nedaří. A co je na tom nejhorší, že nám začal brát peníze na nějaké vklady do her(moc tomu nerozumím) a nemalé částky.To byla poslední kapka, počítač má momentálně schovaný.Vím, že to asi není ideální postup, ale už si nevíme rady. Jiné zájmy nemá, kolektivní sporty ho nebaví i díky své neprůbojnosti. Chtěla jsem se zeptat jak máme tedˇpostupovat. Moc děkuji za odpověď
Dobrý den,
po přečtení Vašeho dotazu se mi zdá, že postupujete správně a že jste za záchrannou brzdu zatáhli včas.
Hraní her samo o sobě neznamená problém a v současné situaci to může být ventil, kterým se upouští nahromaděná energie a napětí z monotónnosti dnů bez kontaktu s vrstevníky. Ale je třeba, aby se hrálo podle pravidel, která máte nastavená, a v případě jejich porušení by měla následovat předem domluvená sankce. Krádež peněz považuji za velmi závažné narušení zdravého fungování v jakémkoliv společenství a je správné, že následuje citelné potrestání. Pokud to jsou jeho peníze, které se rozhodne ve hře utratit, je to v pořádku. Učí se hospodařit a zjistí, že když utratí kapesné za virtuální věci, nezbude na na ty skutečné.
Pokud Váš syn trpí migrénami, doporučil bych v první řadě upravit denní režim a výživu, a dbát na dostatek času stráveného na čerstvém vzduchu, což jde jen těžko bez toho, aby mu rodiče šli příkladem. Zejména je zásadní pravidelnost a dostatek spánku (neponocovat, odložit mobil mimo ložnici, pravidelně vstávat, i když se do školy nechodí) a dostatek tekutin. Co se týče času na hraní her, hodina denně mi přijde v jeho věku a současné situaci spíš málo. Pokud plní své povinnosti tak, jak jste se dohodli (např. samostatně a bez odmlouvání, včas a pravidelně), prodloužil bych celkový čas na hraní na dvě nebo i na tři hodiny denně, ovšem ne tak, aby u toho seděl celou dobu bez přestávky.
Počítač jako takový bych neschovával, ale omezil bych práva v jeho účtu, abyste ho mohli kontrolovat. S kontrolou aktivit syna na počítači Vám pomůže rodičovský zámek, viz např. zde https://support.microsoft.com/cs-cz/help/12413/microsoft-account-what-is-family-group
Velmi důležitá je také komunikace. Váš syn by měl rozumět vašim obavám a vy byste měli chápat jeho potřeby - zní to vznešeně, ale jde o to, abyste si prostě povídali o tom, co na počítači dělá a co hraje, co to pro něj znamená, z čeho vy máte strach a jaká je vaše odpovědnost. Taky pomůže, když bude počítač umístěn ve společné místnosti a vy uvidíte, co se děje na obrazovce a čemu se právě věnuje.
Když to s ním nepůjde po dobrém v rámci stanovených pravidel, zajděte osobně do poradny a zkuste probrat další možné strategie s psychologem či jiným poradenským pracovníkem.
držím palce a přeju pevné nervy.
Jarda Vacek
