21. 12. 2025
Alkohol (blackout, ztráta paměti)
Dobrý den,
můj dotaz se týká alkoholu. Někdy když piji, stane se mi, že mi tzv. přepne. Není to vždy. Nástup nedokážu ani odhadnout. Podle popisu známých a blízké osoby to poznají tak, že mám skelný výraz za očima, hovořím o nesouvisejících tématech, nejsem schopen racionálně reagovat. Ráno si z toho nic nepamatuji, pamatuji si zpravidla to co bylo předtím, ale samotný nástup tohoto stavu ne. Prý je ze mě i mnohem více cítit alkohol než kolik jsem vypil (zpravidla k danému stavu nepiju ani o nic více než ostatní). Dá se s tím něco dělat? Děkuji.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Váš popis odpovídá patologické reakci na alkohol, která není běžnou opilostí a nespočívá ani v množství alkoholu. Jde o nepředvídatelnou reakci nervového systému, kdy dochází ke ztrátě kontroly, změně chování, poruše úsudku a následně k úplné amnézii. Právě nepředvídatelnost, „přepnutí“, skelný výraz, nesouvislá řeč a výpadky paměti jsou varovné signály, které se mohou objevovat i při relativně malém množství alkoholu.
S tímto stavem bohužel nelze bezpečně pracovat stylem „hlídat množství“ nebo „pít opatrně“. Pokud se tyto epizody objevují, jediným spolehlivým řešením je alkohol zcela vynechat, protože riziko další epizody nelze předem odhadnout a může být nebezpečné pro vás i okolí. Často se s tímto typem reakce setkáváme u lidí, kteří mají citlivější nervový systém, psychickou zátěž, úzkosti nebo dřívější zkušenosti s návykovými látkami, ale může se objevit i bez zjevné příčiny.
Doporučuji obrátit se na adiktologickou ambulanci, kde je možné situaci odborně zhodnotit, vysvětlit mechanismus těchto stavů a pomoci vám nastavit bezpečný další postup. Kontakty na dostupnou odbornou pomoc najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Nejde o slabost ani selhání, ale o signál těla, který je důležité brát vážně. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
17. 12. 2025
Matka alkoholička
Dobrý den,
Mamka pije s přestávkami už co jsem byla malá bylo to strašné ty pocity nikdy už nezmizí pak na čas po terapii byl klid a mama se dala dohromady dokonce si našla manžela a mají dnes již 16ti letou dceru. Jenže mama se k piti před par lety vrátila a zase s přestávkami, ale moje sestra se začala sebepoškozovat a to dost chodí na terapie mama taky, ale evidentně to moc nepomáhá. Poslední týdny jsou hrozne téměř každý telefonát je mama opila a me už to způsobuje fyzicky zle bolí me břicho a je mi špatně o psychice nemůžu mluvit jinak nevím už jak dal dokonce jsem zvažovala, ze sni přestanu byt v kontaktu protože mama opakuje jen ze ji nikdo nechápe a nevím co prožívá a ze chce klid jenže to říká celý život. Upozorňuji, že nemá práci a přátele. Ma manžela který to cele roky toleruje. Žiju v zahraničí ale i tak me to ničí a vrací se mi vzpomínky na dětství. Navíc ničí život me sestře protože ta je citlivější a už par let v tom žije
Prosím co mam dělat?
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
To, co popisujete, je dlouhodobě velmi zatěžující situace a je pochopitelné, že se u vás objevují jak psychické, tak tělesné reakce. Život s rodičem se závislostí, navíc od dětství, často zanechává hluboké stopy a návraty k pití tyto staré rány znovu otevírají. Je důležité říct, že za maminčino pití nenesete odpovědnost a nemáte povinnost ho „ustát“ na úkor vlastního zdraví.
Zvažování omezení nebo přerušení kontaktu není selhání ani krutost, ale legitimní forma ochrany sebe sama, zvlášť pokud vás kontakt s ní opakovaně zraňuje a destabilizuje. Můžete si nastavit jasné hranice, například nebavit se s ní ve chvíli, kdy je pod vlivem, nebo komunikaci dočasně omezit. To neznamená, že ji přestáváte mít ráda, ale že chráníte sebe. Zároveň je velmi důležité myslet i na vaši sestru – její sebepoškozování je signálem vážného ohrožení a pokud jste v kontaktu s někým z okolí, kdo může zasáhnout (otec, terapeut, škola), je na místě je na situaci upozornit.
Doporučila bych Vám obrátit se na adiktologickou ambulanci, kde se dá využít konzultace i z pozice rodinného příslušníka pro potřebnou podporu a poradenství, jak postupovat. Přehled dostupné pomoci najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Péče o sebe v této situaci není sobectví, ale nutnost. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
17. 12. 2025
Závislost alkohol
Dobrý den, potřebuji radu.
Jsem závislá na alkoholu, ale ne těžce. Nikdy jsem neměla absťák, nemívám okna, a když mám motivaci, vydržím nepít, vydržela jsem úplně sama nepít 3 týdny a nebyl to problém. Pak přišla jedna blbá situace, zase jsem se napila, a od té doby jsem opět pila často. Nejdříve to bylo každý týden vždycky v pátek, v posledních dnech to bylo i obden.
Vlastně sama nevím, proč, neměla jsem abstineční příznaky ani vyloženě chuť, bylo to spíš takové A PROČ NE? Proč ne jsem věděla moc dobře, necítím se pak vůbec dobře, i po menším množství alkoholu jsem nejdřív chvíli velmi klidná a šťastná, ale už do hodiny mi není dobře fyzicky ani psychicky, úplně vystřízlivět trvá dlouho a i když jdu spát úplně střízlivá, další den to na sobě cítím, že jsem pila, a není to vůbec dobré. Nikdy jsem neměla potřebu se napít ráno, nikdy jsem nepila tak, abych zvracela nebo měla další den kocovinu těžší, než dvě hodiny tupá hlava a rozházený žaludek, ale přichází výčitky a strach, že se v dalších dnech napiju znova. Mým cílem bylo buď pít velmi příležitostně ( Silvestr, oslava narozenin) a nebo úplně ideálně vůbec. Po posledním pití nemám vůbec chuť, a cítím se velmi namotivovaná, ale to už tu bylo. Je to pokaždé stejné, vstávám s tím, že jsem přesvědčená, že už pít nebudu, a za pár dní nebo týdnů zase přijde to zrádné A PROČ NE? Tolerance se mi v posledních letech zvýšila, byla jsem schopna vypít i sedmičku vína a nebýt opilá, a občas vypít i litr vína za odpoledne a večer, teď se to o něco zlepšilo, a většinou už nevypiju najednou ani tu sedmičku, alkoholu vypiju nárazově méně, než dříve, stačí mi méně, ale zase je to častěji.
Uvažovala jsem, že navštívím nějakou skupinu, časově se mi to ale hodně nehodí, a také se toho dost bojím. Ráda bych to zvládla sama, navíc stejně se obávám, že by mě ani nikde nevzali, nemám absťák, zvládala jsem chodit do práce, sportovat i pečovat o domácnost, alkohol, až na výjimky, nikdy nebyl na úkor jiných povinností, ty měly vždy přednost, pilo se vždycky až potom. Zvládnu někam jít a nepít, byla jsem i na večírku, a nepila tam a nebyl to problém, problém je nepít pak doma, hlavně teď, kdy kvůli zraněné noze nemohu tancovat ( závodně jsem tancovala), a tu prázdnotu po tanci jsem začala vyplňovat alkoholem, což nechci. Mám teď velmi těžké období, dvakrát po sobě ztráta práce z důvodu krachu firmy, zranění, a nějaké další zdravotní problémy, o kterých si ale nedělám iluze, že je alkohol výrazně zhoršuje. Bojím se dalšího dne, kdy přijde ono zrádné A PROČ NE? I když mě alkohol o nic zásadního nepřipravil a přímo mi nezasahoval do života, začínám se ho bát, nenávidím ho, ale stejně jsem se pokaždé znovu napila, někdy mi stačila sklenička nebo dvě vína, ale i tak. Nechci se dostat do hlubšího problému, a ráda bych se naučila být úplný abstinent.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
To, co popisujete, velmi dobře odpovídá rozvíjející se závislosti v časné fázi – ne podle množství alkoholu nebo přítomnosti abstinenčních příznaků, ale podle ztráty kontroly a opakovaného návratu k pití navzdory tomu, že víte, že vám škodí. Typické je právě to „A proč ne?“, které nepřichází z tělesné potřeby, ale z naučeného vzorce zvládání prázdnoty, stresu a nejistoty. Alkohol u vás evidentně plní regulační funkci, i když krátkodobě, a mozek si ji opakovaně vybírá, i když užitek rychle mizí a převažují nepříjemné dopady.
Je důležité říct, že skutečnost, že nemáte absťák, fungujete v práci a zvládáte povinnosti, vás nijak „nevyřazuje“ z možnosti odborné pomoci. Právě naopak – jste ve fázi, kdy má smysl jednat dřív, než se závislost prohloubí. Snaha „zvládnout to sama“ je velmi častá, ale u tohoto typu opakovaného návratu bývá málo účinná, protože problém není ve vůli, ale v tom, že alkohol se stal naučeným řešením prázdna a zátěže. Skupiny nejsou jediná cesta a není nutné se jich bát – existují i individuální adiktologické konzultace, které jsou časově flexibilnější a zaměřené přesně na to, co popisujete: jak přerušit cyklus návratů a jak nahradit alkohol jinými způsoby regulace.
Vzhledem k tomu, že nyní řešíte zranění, ztrátu rytmu a více stresových událostí najednou, je riziko návratu vysoké, i když jste aktuálně motivovaná. Doporučila bych nečekat na další „A proč ne?“, ale opřít se o odbornou podporu v adiktologické ambulanci, kde vám pomohou nastavit udržitelnou abstinenci; kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. To, že se alkoholu začínáte bát a nechcete, aby vám vzal víc, je velmi důležitý signál – a právě teď je ideální chvíle ho využít. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
14. 12. 2025
Benzodiazepany a jejich zneužiti
Syn nezvládá svůj život a každý týden až 14 dni se uklidňuje xanaxem v kombinaci s kořením konopí. Je mu 20 let a žije v úplné rodině jeďte s mladším 15 letím bratrem. Peníze požaduje od nás rodičů . Nechce jít na adiktologii a podstoupit detox, stále tvrdí, ze to zvládá. Jeho chování je agresivní, manipulativni, když nedosáhne svého. Nemáme na něj žádnou páku. Upadá do větší deprese a utlumení je jediné řešení jeho života, který se nensplňuje podle jeho plánu ( bohužel jen bludy a chimérY) . Nechápe, ze bez práce a disciplíny žádný úspěch nepřichází.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Popisujete velmi rizikovou situaci. Kombinace benzodiazepinů (Xanax) a konopí u dvacetiletého mladého muže, který má depresivní ladění, ztrácí náhled a reaguje agresivně při frustraci, představuje vysoké riziko rozvoje závislosti, zhoršování psychického stavu a eskalace konfliktů v rodině. To, že syn odmítá adiktologii a detox a tvrdí, že situaci zvládá, je v této fázi bohužel typické – náhled bývá snížený právě vlivem látek a deprese.
Důležité je říct, že „páka“ v podobě domlouvání většinou nefunguje. Co však fungovat může, jsou jasné, klidně komunikované hranice: nefinancovat užívání, nenahrazovat důsledky jeho chování a chránit mladšího sourozence před dopady (agrese, chaos). Finanční omezení a podmínění podpory spoluprací s odbornou péčí nejsou trestem, ale ochranným opatřením. Pokud se objevuje fyzická agrese nebo hrozí ublížení sobě či druhým, je na místě krizový zásah (psychiatrická pohotovost, záchranná služba).
Současně doporučuji, abyste Vy jako rodiče vyhledali odbornou konzultaci pro Vás. V adiktologické ambulanci lze probrat konkrétní postupy, práci s hranicemi, rizika benzodiazepinů a možnosti další péče; kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Pokud by se jeho depresivní stav prohluboval, je na místě i psychiatrické vyšetření – někdy je nutná akutní hospitalizace k bezpečné stabilizaci.
Není vaší rolí ho „přesvědčit“, aby chtěl změnu. Vaší rolí je chránit sebe, rodinu a vytvořit podmínky, které nepodporují pokračování v užívání. To je často nejtěžší, ale nejúčinnější krok. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
11. 12. 2025
Léčba drogové závislosti u teenagerů
Dobrý den, můj 15letý syn se dal dohromady se špatnou partou, všichni jsou starší než on, kouří s nimi hašiš, stal se nepřiměřeným a agresivním.
Co mám dělat?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Změna chování, agresivita a užívání hašiše u patnáctiletého syna jsou vážné signály, že se dostává do rizikového prostředí. V tomto věku má parta velmi silný vliv a užívání návykových látek může výrazně ovlivnit vývoj mozku, emoce i schopnost seberegulace, což se často projeví právě podrážděností, výbuchy vzteku a ztrátou respektu k autoritám.
Důležité je reagovat klidně, ale důsledně. Snažte se se synem mluvit bez křiku a vyhrožování, pojmenovat, co konkrétně vás znepokojuje, a jasně dát najevo, že užívání drog nepřijímáte. Zároveň je potřeba nastavovat hranice a kontrolu – dohled nad trávením času, jasná pravidla doma. Pouhé domlouvání v této fázi většinou nestačí.
Doporučila bych co nejdříve obrátit se na odbornou pomoc, ideálně na adiktologickou ambulanci nebo službu pro děti a dospívající. Práce s mladistvými se zaměřuje nejen na drogy, ale i na agresi, tlak vrstevníků a komunikaci v rodině. V ambulanci můžete nejprve využít služby Vy sama, například v naší ambulanci ve formě skupiny pro rodinné příslušníky a osoby blízké, která probíhá každou středu od 14:30 (první středa v měsíci pro rodiče nezletilých dětí). Kontakty na ambulance dle krajů najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
