V Evropské unii kouří asi 33 % lidí. Z toho je 22,5 % denních kuřáků. Asi 80 % že všech kuřáků je závislých na nikotinu. 10 – 15% vydrží být příležitostnými kuřáky. 90 % kuřáků si poprvé zapálí před 18 rokem života. 70 % kuřáků chce přestat kouřit (Králíková & Štěpánková, 2016).

Zobrazit celý článek

Cigarety obsahují směs asi 1000 látek a to hlavně kvůli spalování a navíc ještě několik set aditiv. 

Zobrazit celý článek

Do krevního oběhu se nikotin vstřebává buď sliznicí ústní dutiny (doutník, dýmka) nebo z plic (cigareta). Sliznicí úst se může nikotin vstřebat pouze ve slabě zásaditém prostředí a zásaditý kouř je u doutníku nebo dýmky. Kouř z cigarety má kyselé pH, proto jej kuřák musí nasát do plic (šlukovat), aby se nikotin vstřebal. Nikotin působí do 10 sek. / z náplastí do 30 min. / žvýkačky v průběhu 10 minut. Rychle působí na mozek, kde se nikotin váže na specifické receptory a vyplavuje se dopamin v ncl. accumbens. Kouření celkově podporuje ukládání viscerálního tuku. To je tuk okolo a uvnitř našich orgánů a proto se mu říká i orgánový. Nadbytek tohoto tuku zvyšuje riziko cukrovky i srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Kouření také ovlivňuje bazální metabolismus tím, že urychluje peristaltiku a zpomaluje vyprazdňování žaludku.

Zobrazit celý článek

Nikotin způsobuje množení nikotinových receptorů v mozku a ty pak způsobují abstinenční příznaky. Ty bývají nejčastějším důvodem neúspěchu pokusu přestat kouřit. Mohou se objevovat již za několik hodin od poslední cigarety. Patří k nim touha po cigaretě, špatná nálada až deprese, podrážděnost a nespavost. Abstinenční příznaky trvající do 4 týdnů od začátku abstinence jsou: podrážděnost, frustrace, vztek, nespavost a poruchy spánku, depresivní nálada, obtížné soustředění Tyto příznaky trvají až 10 týdnů: nutkání kouřit a zvýšená chuť k jídlu a nárůst hmotnosti. Abstinenční příznaky je možné omezit pomocí různých léků či náhradní nikotinové terapie (nikotinové substituce). Informace o nich naleznete pod otázkou: Jak se ze závislosti na nikotinu dostat?

Zobrazit celý článek

V České republice umírá každý 5. až 6. občan na důsledky kouření. S kouřením jsou spojovány různé onemocnění dýchací soustavy. Zpomaluje se, až zastavuje přirozený pohyb řasinek, a tím se oslabuje samočistící schopnost průdušek a to vede k jejich zanesení. Následkem jsou bronchitidy. Dalšími onemocněními jsou plicní enfyzém, CHOPN a rakovina. Nebezpečí kouření jsou i pro cévní soustavu. Ta je zvýšeně ohrožena nemocemi jako angina pectoris, srdeční infarkt či mozková mrtvice. Riziko je pro všechny orgány, protože oxid uhelnatý obsažený v cigaretovém kouři se váže na červené krvinky místo kyslíku. To má pak za důsledek špatné okysličení celého těla. Pod 12 hodinách od poslední cigarety se tato vazba dostává do normálu a tělo je opět zásobeno kyslíkem. Dalších nemocí, na nichž se kouření podílí je mnoho. Příkladem může být neplodnost, cukrovka či slepota.

Zobrazit celý článek

Při odvykání se doporučuje aktivně najít jinou formu chování a změnit svůj životní styl. Možností řešení závislosti je více a zde jich pár uvádíme: poradny a ambulance pro odvykání kouření, Národní linka pro odvykání, behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, náhradní nikotinová terapie, hypnóza, farmakologická léčba či další. Jejich úspěšnost je různá: Samotná psychoterapie má úspěšnost 10 – 12%. Psychoterapie v kombinaci s lékem bupropion má 2x větší šanci (20-25%). Psychoterapie v kombinaci s vareniklinem má 3x větší šanci na úspěšnost (30-40%). Samostatný pokus bez farmakoterapie a psychoterapeutických intervencí je cca 3-30% (Králíková & Štěpánková, 2016). Nejefektivnější se jeví kombinace psychoterapie s další medikace. V následujících odstavcích se můžete dozvědět, jaké jsou farmakologické možnosti.

Zobrazit celý článek

V těhotenství kouří asi 20 % žen a 15 % v tom pokračuje během celého těhotenství (Králíková & Štěpánková, 2016). Kouření je rizikem pro reprodukci, ještě před tím, než vůbec žena zjistí, že je těhotná. Má negativní vliv na pohyb řasinek ve vejcovodech, což může mít za následek problémy s početím. Také je pak zvýšené riziko mimoděložního těhotenství a to o 77 % (Crha & Hrubá, 2000). Dalšími riziky jsou spontánní potraty, abrupce placenty, předčasné ukončení těhotenství a předčasný odtok plodové vody (Šťastná & Šídová, 2014).

Zobrazit celý článek

Nejzdravější je přestat kouřit ještě před otěhotněním. Kdykoliv během těhotenství je to stále lepší než kouřit dál. Když žena přestane kouřit během prvního trimestru, tak to znamená stejné riziko patologického průběhu těhotenství a vývoje plodu jako u ženy, která nikdy nekouřila (Kukla, Hrubá & Tyrlík, 1999)

Zobrazit celý článek