15. 1. 2026
Závislost na telefonu
Dobrý den,
obracím se na vás ohledně naší dcery, která bude mít brzy 18 let. Má problém s nadměrným používáním telefonu a sociálních sítí, je často náladová, protivná a odmítá se učit či plnit domácí povinnosti.
Strava je velmi omezená – hlavně salámy, rohlíky, sushi; často si kupuje colu a Red Bull. Pokusy o trávení času společně nebo hraní her končí tím, že drží telefon a reaguje agresivně, pokud jí ho vezmeme.
Domácí dohody a hranice jsme zkoušeli, bohužel bez úspěchu. Máme také podezření, že může posílat intimní / nahé fotky, což nás velmi znepokojuje.
Rádi bychom získali online podporu a poradenské vedení, jak jí pomoci zvládat emoce, motivovat ji a omezit návykové a rizikové chování na telefonu, a zároveň jak jako rodiče nejlépe postupovat.
Děkujeme za vaši pomoc.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Chování Vaší dcery už nenaznačuje jen "běžné dospívání", ale užívání telefonu vykazuje závislostní prvky spojené s emoční dysregulací. Agresivní reakce při odebrání telefonu, výrazná změna stravování, podrážděnost a odmítání povinností jsou varovné signály. Doporučujeme neřešit situaci zpřísňováním zákazů, ale spíše vyhledat odbornou pomoc pomoc - ideálně adiktologickou nebo psychologickou konzultaci pro dospívající a rodinu. Důležité je zaměřit se na emoce, které si dcera telefonem reguluje, ne jen na zařízení jako takové. Podezření na posílání intimních fotek je potřeba řešit klidným neobviňujícím rozhovorem a případně s odborníkem - spíše jako otázku bezpečí než kontroly. Jako rodiče se snažte držet hranice, posilovat osobní kontakt a zároveň si nenechat brát veškerou energii bojem o telefon. Odborná podpora Vám může výrazně ulevit a dát návod na konkrétní postup. Doporučuji podívat se na portál Digirozhledna: https://digirozhledna.cz/, kde kromě diginavigátoru pro rodiče naleznete i mapu pomoci, kterou můžete využít pro vyhledání adiktologa, nicméně je ale třeba počítat s dlouhými čekacími dobami. Co je také důležité zmínit, pro efektivní péči a změnu je potřeba zapojit rodinu a pracovat s celým rodinným systémem, ideálně formou rodinné terapie. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
9. 1. 2026
Delirium
Dobry den, švagrová- alkoholicka prodělala pri hospitalizaci v prosinci sve druhe nebo treti delirium, včera propuštěna z nemocnice, dnes opět začala pít. Za jak dlouhou dobu pití hrozi v případě dalsi hospitalizace opet delirium? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
U člověka, který už prodělal opakované delirium tremens, je riziko jeho dalšího rozvoje výrazně vyšší a nástup může být velmi rychlý. Není možné stanovit přesnou dobu, ale delirium se může objevit už po několika dnech intenzivního pití, případně při náhlém přerušení alkoholu, a někdy i během 24–72 hodin. Každé další delirium má navíc tendenci být těžší, s vyšším rizikem komplikací a ohrožení života.
V situaci, kdy začala pít prakticky ihned po propuštění z nemocnice, je riziko velmi vysoké a je na místě brát to jako akutní stav. Pokud se objeví zmatenost, třes, nespavost, halucinace, výrazné pocení, neklid nebo dezorientace, je nutné ihned volat záchrannou službu. U takto zatížené anamnézy je zcela legitimní hospitalizace i bez jejího souhlasu, pokud ohrožuje sebe.
Pro rodinu je důležité vědět, že tohle už není otázka „vůle“, ale těžké somatické i psychiatrické závislosti, kde je opakovaná hospitalizace často jedinou možností, jak předejít fatálním následkům. Zároveň je vhodné, aby se blízcí obrátili i na odbornou podporu pro sebe, například v adiktologické ambulanci nebo poradně pro rodiny. Kontakty lze najít zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
17. 12. 2025
Matka alkoholička
Dobrý den,
Mamka pije s přestávkami už co jsem byla malá bylo to strašné ty pocity nikdy už nezmizí pak na čas po terapii byl klid a mama se dala dohromady dokonce si našla manžela a mají dnes již 16ti letou dceru. Jenže mama se k piti před par lety vrátila a zase s přestávkami, ale moje sestra se začala sebepoškozovat a to dost chodí na terapie mama taky, ale evidentně to moc nepomáhá. Poslední týdny jsou hrozne téměř každý telefonát je mama opila a me už to způsobuje fyzicky zle bolí me břicho a je mi špatně o psychice nemůžu mluvit jinak nevím už jak dal dokonce jsem zvažovala, ze sni přestanu byt v kontaktu protože mama opakuje jen ze ji nikdo nechápe a nevím co prožívá a ze chce klid jenže to říká celý život. Upozorňuji, že nemá práci a přátele. Ma manžela který to cele roky toleruje. Žiju v zahraničí ale i tak me to ničí a vrací se mi vzpomínky na dětství. Navíc ničí život me sestře protože ta je citlivější a už par let v tom žije
Prosím co mam dělat?
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
To, co popisujete, je dlouhodobě velmi zatěžující situace a je pochopitelné, že se u vás objevují jak psychické, tak tělesné reakce. Život s rodičem se závislostí, navíc od dětství, často zanechává hluboké stopy a návraty k pití tyto staré rány znovu otevírají. Je důležité říct, že za maminčino pití nenesete odpovědnost a nemáte povinnost ho „ustát“ na úkor vlastního zdraví.
Zvažování omezení nebo přerušení kontaktu není selhání ani krutost, ale legitimní forma ochrany sebe sama, zvlášť pokud vás kontakt s ní opakovaně zraňuje a destabilizuje. Můžete si nastavit jasné hranice, například nebavit se s ní ve chvíli, kdy je pod vlivem, nebo komunikaci dočasně omezit. To neznamená, že ji přestáváte mít ráda, ale že chráníte sebe. Zároveň je velmi důležité myslet i na vaši sestru – její sebepoškozování je signálem vážného ohrožení a pokud jste v kontaktu s někým z okolí, kdo může zasáhnout (otec, terapeut, škola), je na místě je na situaci upozornit.
Doporučila bych Vám obrátit se na adiktologickou ambulanci, kde se dá využít konzultace i z pozice rodinného příslušníka pro potřebnou podporu a poradenství, jak postupovat. Přehled dostupné pomoci najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Péče o sebe v této situaci není sobectví, ale nutnost. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
14. 12. 2025
Benzodiazepany a jejich zneužiti
Syn nezvládá svůj život a každý týden až 14 dni se uklidňuje xanaxem v kombinaci s kořením konopí. Je mu 20 let a žije v úplné rodině jeďte s mladším 15 letím bratrem. Peníze požaduje od nás rodičů . Nechce jít na adiktologii a podstoupit detox, stále tvrdí, ze to zvládá. Jeho chování je agresivní, manipulativni, když nedosáhne svého. Nemáme na něj žádnou páku. Upadá do větší deprese a utlumení je jediné řešení jeho života, který se nensplňuje podle jeho plánu ( bohužel jen bludy a chimérY) . Nechápe, ze bez práce a disciplíny žádný úspěch nepřichází.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Popisujete velmi rizikovou situaci. Kombinace benzodiazepinů (Xanax) a konopí u dvacetiletého mladého muže, který má depresivní ladění, ztrácí náhled a reaguje agresivně při frustraci, představuje vysoké riziko rozvoje závislosti, zhoršování psychického stavu a eskalace konfliktů v rodině. To, že syn odmítá adiktologii a detox a tvrdí, že situaci zvládá, je v této fázi bohužel typické – náhled bývá snížený právě vlivem látek a deprese.
Důležité je říct, že „páka“ v podobě domlouvání většinou nefunguje. Co však fungovat může, jsou jasné, klidně komunikované hranice: nefinancovat užívání, nenahrazovat důsledky jeho chování a chránit mladšího sourozence před dopady (agrese, chaos). Finanční omezení a podmínění podpory spoluprací s odbornou péčí nejsou trestem, ale ochranným opatřením. Pokud se objevuje fyzická agrese nebo hrozí ublížení sobě či druhým, je na místě krizový zásah (psychiatrická pohotovost, záchranná služba).
Současně doporučuji, abyste Vy jako rodiče vyhledali odbornou konzultaci pro Vás. V adiktologické ambulanci lze probrat konkrétní postupy, práci s hranicemi, rizika benzodiazepinů a možnosti další péče; kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Pokud by se jeho depresivní stav prohluboval, je na místě i psychiatrické vyšetření – někdy je nutná akutní hospitalizace k bezpečné stabilizaci.
Není vaší rolí ho „přesvědčit“, aby chtěl změnu. Vaší rolí je chránit sebe, rodinu a vytvořit podmínky, které nepodporují pokračování v užívání. To je často nejtěžší, ale nejúčinnější krok. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
13. 12. 2025
Závislost na digitálních technologiích u 14 letého kluka
Dobrý den, můj syn, 14,5 let má problém s nadměrným hraním a nadměrným užíváním pc a mobilu. Potíže se postupně zhoršují. Poslední 2 týdny už úplně přestal chodit do školy. Studuje víceleté gymnázium, je velmi inteligentní, v kolektivu dětí nemá problém, učivo, kdyby do školy docházel zvládá bez problémů, bez učení doma. Absence ve škole časté řeším už několik let, ale stále to nějak šlo, bylo to sem tam. Na syna jsem sama. Jeho táta ho od raného dětství jen kritizoval a deptal, taktéž i mě, takže jsem od něho v synových dvou letech odešla , a pak se vídali sporadicky. Posledních 3,5 roku se s ním syn odmítá videt, s čímž souhlasím, má na otce špatné traumatické vzpomínky. Psychické problémy u syna pozoruji v posledních 5 letech, úzkosti, depresivní ladění. Řešila jsem s psychiatrem, psychologem trochu, nikdo nedoslo bohužel k systematické efektivni psychiterapii, užíval dlouhodobě sertralin, ale bez nějakého efektu vlastně. Posléze naše psychiatrička skončila s praxí a Sertralin jsem mu předepisovala já jako dětská lékařka. Jeho stav byl tak nějak podobný. Sertralin od června 2025 odmítl užívat, vysadil ho, wrav zůstal stejný. Přes letní prázdniny jen hrál na pc a dovolená s ním pro mě byla hodně náročná, jen hrál na mobilu, nechtěl včas vstávat, nechtěl nikam chodit. Poslední asi 3-4 roky pozoruji problém s mobilem a od té doby , co má pc ( asi 2 roky, strašně si ho přál za úspěšné přijímačky na gymnázium) i s PC. Stále hraje hry na pc a mobilu, případně něco čte na mobilu. Na sociálních sítích asi prakticky není. Stav se postupně zhoršuje. Pokud by bylo podle syna, bude hrát od probuzení, ale on by vstal az tak nejdrive v poledne, až do noci hry na pc , ve chvílích ,kdy by nehral na pc, by ležel v posteli s mobilem. Různé rodičovské zámky na mobil a pc nefungují, je schopný a vše hned odisntaluje. Vychovávám ho zcela sama. Moje pokyny prakticky vůbec nerespektuje. Přitom je to jinak kluk s mírnou povahou, dobrosrdečný, nikdy by nikomu neubližoval. Skoro se nemyje, dlouhodbě, musím ho hodně nutit a vše trvá. Zuby si myslím už nečistil několik měsíců, i když mu to opakovaně vysvětluju. Ven spontánně nejde nikdy. S kamarády se osobně nestýká, jen ve škole ,nebo online. Žádný sport ani aktivní koníček nemá. Zajímá se o historii, pilitologii, zeměpis, vyhrává v zeměpisných olympiádách, v tom má opravdu přehled. Od září se nám podařilo sehnat psychiatričkou, která vyhodnotila u Šimona depresi, takže poslední 4 týdny užívá fluoxetin, možná jako by ta nálada je trochu lepší, je tam menší skleslost o něco po fluoxetinu, zároveň v posledních týdnech se jeho stav horší, protože nechodí do školy. Ráno se vypravíme do školy a on tak jako mumlá, pár minut před odchodem, že se na to necítí a já ho tam násilím nedostanu. On má větší sílu než já. Takže zůstává doma. Věci do škoky si myslím moc nedodělává, i když to po n3m chci. Je tam extrémně vyhýbavé chování k dělání činnosti do které se mu nechce, ale je potreba. Posledních 6 dní už nemá přístup k pc, zabavila jsem mu myš k pc a on pak pc nepoužívá. Je na mobilu. Mobil mi odmítá odevzdat. Myslím,že by ho neměl mít, když nejde do školy. Místo školy leží doma v posteli s mobilem. Mobil jsem mu zabavila na část dne před 2 dny, kdy ještě spal, ale pak se se mnou defacto o mobil pral půl hodiny a zavřel mě pak v pokoji, zmáčkl mi ruku, bylo to hrozné. Nakonec mě z pokoje pustil , protože jsem mu řekla, že jinak řeknu v práci, že mě zavřel v pokoji a proto jsme nemohla přijít do práce. Ten den až do večera byl bez mobilu, začal si číst knížky během odpoledne a přišel mi pak takový vyklidněný. Večer mě začal přemlouvat, že se potrebuje do mobilu jen podivat, zda mu někdo nepsal a na látku do školy, co mu kamarád posílá, že mi ho za pět minut vrátí. Takže jsem mu ho půjčila na pet minut byla dohoda. Ale uz mi ho nevratil, pral se se mnou , bylo to děsné a mobil mu zůstal. V posledním týdnu pro toto zhoršování stavu a moje výrazné vyčerpání ze všeho jsem oslovila naší psychiatričku, chtěla jsem syna nechat hospitalizovat na dětské psychiatrii v Motole k bližší diagnostice, terapii a nastavení režimu. Paní doktorka měla stejný názor jako já ohledně vhodnosti akutní hospitalizace. Bohužel nejsou volné termíny, možná až začátkem ledna. Včera jsme byli u adiktologa poprvé a ten to vyhodnotil, že se ještě nejedná o závislost na digitálních technologiích. Prý se máme domluvit vzájemně na nějakých pravidlech a ty dodržovat, ale vím že syn není schopen nic dodržet. Co si o tom myslíte? Podle mě je to jasná závislost. Veškerý bdělý čas syn tráví na pc a mobilu, agresivita při odejmutí, ale i při vyžadování nějakého režimu na mě řve. Nechodí už do školy, nemyje se. Nevychází z domu. Nic jiného nedělá , s kamarády se nestýká. Já si naopak myslím, že by teď syn profitoval z toho , kdybych mu zabavila, byť i násilím i ten mobil. Na pc ho rozhodně nepustím. Není v mých silách, ho přimět, aby tam nebyl pořád. Myslíte si , že to treba adiktolog řekl, aby se mu podařilo, aby si k němu syn našel pozitivní vztah a spolupracoval s ním? Nemluvila jsem s adiktologem o samotě, jen před Šimonem. Na moje dotazy na případnou hospitalizaci či úplné odejmutí mpbilu a oc mi adiktolog odpověděl dotazem, zda chci, aby mě měl syn ještě rád. Jenže pokud bych mu mobil a oc nechala, bude na tom porad, nepujde spat az ve dve, vstane v jednu odpoledne a do akoly nepujde nikdy ,moje pravidla nedodrzuje. Takže nevim, co dělat. Je to pro mě strašně náročné. Ze stresu jsem i onemocněla hypertyreozou a taky prostě nevydržím všechno.
Děkuji a omlouvám se za tak dlouhý dotaz.
V.
Dobrý den, děkujeme za dotaz a otevřený popis situace, která je pro Vás jistě velmi náročná. Co se týče konkrétní rady a pomoci: bohužel pouze takto přes poradnu nelze ani skrz Váš podrobný popis stanovit diagnózu, a stejně tak ani zpochybňovat práci a postup kolegy adiktologa, ale můžeme Vás odkázat na portál Digirozhledna: https://digirozhledna.cz/, kde kromě diginavigátoru pro rodiče naleznete i mapu pomoci, kterou můžete využít pro vyhledání jiného adiktologa, pokud Vám Váš stávající nevyhovuje, nicméně je ale třeba počítat s dlouhými čekacími dobami. Co je také důležité zmínit, pro efektivní péči a změnu je potřeba zapojit rodinu a pracovat s celým rodinným systémem, ideálně formou rodinné terapie. V poslední části Vašeho popisu zmiňujete aktuální životní styl syna, a je třeba upozornit, že v případě, že se dospívající kontinuálně nepřipravuje na své budoucí zaměstnání a vede zahálčivý způsob život je možné zvážit pomoc a podporu OSPOD. Doufáme, že jsme Vám pomohli alespoň s dalším nasměrováním a držíme moc palce, ať se situace brzy obrátí k lepšímu. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Tomáš Jandáč a Josefína Mráčková
