Zeptejte se

Zeptejte se na otázku z oblasti závislostí a užívání psychoaktivních látek a informačních technologií.

  • Všechny zadané dotazy týkající se tématu užívání a závislosti na psychoaktivních látkách a informačních technologiích budou zobrazeny i s odpověďmi na těchto stránkách.
  • Pokud do textu dotazu uvedete jakékoliv osobní údaje a dáte souhlas se zveřejněním dotazu, budou tyto osobní údaje z textu dotazu před zveřejněním vymazány, aby byl dotaz zcela anonymní. Váš e-mail nebude na stránkách poradny zveřejněn, slouží pouze pro to, aby vám odpověď přišla rovnou do Vaší schránky.
  • Zadaný dotaz vám bude odpovězen do 7 pracovních dnů.

Položit dotaz

Poslední 3 zodpovězené dotazy:

13.07.2019 - drogově závislý syn s psychotickou poruchou Dobrý den, jsem matka 21-letého syna, který asi před rokem možně dvěma začal kouřit marihuanu a experimentovat s pervitinem a myslím si, že zkusil i kokain. O užívání těchto látek jsem nevěděla. Syn se sice začal chovat po smrti otce před 4 lety podivně (nezodpovědnost, lenost, zapomnětlivost, nervní, hádavý, výbušný...), ale po tom co doma docházelo k čím dál větším neshodám se odstěhoval k babičce a myslím si, že v té době to rozjel krapet více. Dokonce byl pár dní na ulici (spíše jakoby na ulici, když jsem nebyla doma, chodil se domů dovyspat, umýt něco sníst a zase šel). Dokonce mluvil tak, jako by byl na to pyšný.

Koncem loňského roku se začal dávat dohromady a vrátil se domů s rádoby odhodláním vést normální život.Což se mu moc nedařilo.

V lednu tohoto roku přišel po prohýřené noci domů s bludy a panikou, že u nás hoří, padá střecha, že jsme umřeli..... diagnostikovali psychotickou poruchu s příznaky schizofrenie. Léčebnu odmítl. Byl doma a bral léky. Opět ale začal sklouzávat ke špatnostem, tak se rozhodl pro léčebnu, kde ale vydržel týden s tím, že to zvládne doma sám. Že je závislý pořád odmítal.

V dubnu došlo k dalšímu záchvatu, kdy zprvu byl výbušný, vyhrožoval... pak ale nemohl dýchat, hýbat se, viděl zesnulého tatínka v okně a chtěl umřít. Sanitka ho s doprovodem policie dovezla na vyšetření a následně do léčebny, kde mu byla soudem nařízena léčba. Léčil se necelé tři měsíce, ale jakmile byl doma na propustce vracel se s nějakou látkou v těle (marihuana, pervitin). Po propuštění 21. června 2019 (s diagnozou F 231, silnou nevyzrálostí a nízkými kognitivními funkcemi - snad jsem to napsala dobře) sliboval, že přestane s drogami, bude se léčit, bude na sobě pracovat a zvládne to. Snažil se, ze začátku opravdu ano a ve všem. I chtěl jít do práce (stále o ní mluví, ale zda ji skutečně hledá nevím a i si teď myslím, že by ji rozhodně nezvládl). Ale nedaří se ani práce ani povinnosti ani abstinence ani chápání věcí související s normálním životem. Léky na schizofrenii sice bere, ale kdybych mu je kolikrát nepřipomínala, nebral by je a občas i tak zapomene. Příznaky, které už na něm poznám, mluví jasně. Včera jsem dokonce zjistila od jeho mladšího bratra (který to celé také nesnáší dvakrát nejlépe), že má v úmyslu si vzít nějakou pochybnou půjčku, přestože nepracuje a dnes jsem našla v jeho kalhotách ustřihnuté brčko a to byla si poslední kapka. Ale když řeknu, že je závislý, vybouchne, že není, práskne dveřmi a je pryč.

Už nevím jak dál a zvažuji to, čemu jsem se velmi bránila a to dát mu nůž na krk - buď léčebna nebo se odstěhuje. Dochází mi trpělivost i síly a jsem bezmocná, ať dělám co dělám, nikam to nevede. Pevně doufám, že si sáhne do svědomí, uzná, že je to špatné a půjde se léčit. Nemá práci, peníze ani kam jít.

Začala jsem proto hledat na netu léčebny a oslovila mě vaše stránka. Chtěla bych se proto je informativně zeptat, pokud by se rozhodl se léčit, zda je to ve vašem Centru možné i přes to, že nejsme z Prahy a pokud ano, zda jsou vaše služby hrazené nebo si je musí klient hradit sám a v jaké výši.

A nevím jak dalece vás mohu jako pouhý příslušník obtěžovat s pomocí, ale pokud byste byli tak hodní a napsali mi i názor, co si o tom celém myslíte. Protože samozřejmě pořád ve mě hlodá červík, jestli to nepřeháním a že to třeba časem opravdu zvládne a co bych ještě mohla udělat, třeba jsem neudělala všechno....:-(

Teď mě ještě napadlo se Vás zeptat, zda neděláte poradenství i pro rodinné příslušníky. Pokud ano prosím o informace i ohledně tohoto. Určitě bych si zvládla udělat čas a přijet.
Dobrý den,

je dobře, že se na nás obracíte a situaci chcete řešit. Vidím, že Vám na synovi záleží. Situace, kterou popisujete, určitě vážná je.
Jen na základě Vašeho popisu sice nejsme schopni určit, zda se u Vašeho syna jedná o závislost, ale to je vlastně bezpředmětné. Jakékoliv užívání s sebou totiž nese riziko. A jde hlavně o to, že Vám a možná dalším lidem jeho chování vadí a vzbuzuje obavy. Váš syn je už dospělý člověk, může si dělat, co chce, avšak bydlí stále s Vámi, proto by měl dodržovat Vaše pravidla.
Mnoho informací o této problematice lze nalézt na stránkách projektu Prevence pro rozumné rodiče ( http://prevence.sananim.cz/ ). Tento web je velice hezky přehledný a může Vám odpovědět na spoustu otázek.
Je důležité, abyste syna nechala se osamostatnit a nepodporovala ho v jeho chování tím, že u vás bude mít zázemí, finanční či jinou podporu atd., pokud bude dále užívat. Zní to možná necitlivě, rozhodně to není bezbolestné a jednoduché. Nastolila bych přístup tvrdé lásky. Ten spočívá v tom, že dáte jasné hranice a pravidla, které syn (za podmínky, že u vás bude bydlet) bude dodržovat. Váš syn by se měl naučit zodpovědnosti, tudíž byste měli pravidla dodržovat, stanovit jasné sankce při jejich porušení a být důslední v jejich uplatňování. Je však potřeba počítat s tím, že s ním půjdete do konfliktu a synovi se jeho ztráta pohodlí líbit nebude.
Obavy o jeho budoucnost jsou určitě na místě. Je naprosto v pořádku, pokud syna osamostatníte tím, že mu nebudete dále toto chování tolerovat, dávat mu kapesné, platit telefon, internet atd. Můžete se například domluvit na tom, že pokud u Vás bude bydlet, s užíváním musí přestat. Odvykání nemusí být jednoduché, proto bych mu doporučovala navštívit adiktologickou poradnu či jiné zařízení, kam se může sám objednat. Zde nalezne kontakty, kam se obrátit: http://drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=2&r=5&d=&c=#result. Chtít se léčit musí on sám.
Ale i pro Vás samotnou může být přínosné podrobněji probrat celou situaci a zvážit možné strategie, jak se zachovat, přímo osobně s odborníkem.
Nicméně Váš syn je opravdu už dospělý člověk, je možné, že ho ke změně chování nepřinutíte ani zákazy či ztrátou jeho komfortu a pohodlí, které u Vás bez pochyby má. V tom případě by za své rozhodnutí měl vzít zodpovědnost a odstěhovat se, jelikož Vy mu to doma tolerovat nemusíte. Soužití se závislým je vyčerpávající a bolestivé, měla byste najít čas na sebe a druhého syna, který Vás možná potřebuje ještě více.
Stanovením jasných pravidel a dbáním na jejich dodržování mu rozhodně prospějete, ačkoliv on sám na to v danou chvíli může mít úplně odlišný názor. Zní to možná drsně, avšak za cenu rozepří s ním mu můžete nastolit lepší budoucnost. Jeho chování byste tolerovat neměla a i za cenu strachu o něj je potřeba udělat radikální krok.

Můžeme danou situaci probrat společně u nás v Praze na Klinice adiktologie, pokud byste měla zájem. Zavolejte k nám na tel. číslo 224 968 208, řekněte, že jste psala na poradnu.

Držím pěsti.
Za adiktologickou ambulanci Kateřina Rokosová
11.07.2019 - marihuana Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak vyřešit situaci se synem. Hulí od 15 let. Zjistili jsme to asi před 2 lety (nyní mu je 18 let). Řešili jsme to v adiktologické poradně, kde jsme byli před rokem asi 3x a letos 2x. Nicméně i přesto, že jsem panu adiktologovi řekla, že syn hulí denně a že v tomto tématu syn lže, tak on zřejmě věřil synovi, že hulí jen občas. Takže jsme odešli s tím, že tomu nemáme dávat takovou vážnost, že možná rozhovor s otcem, kdy mu otec dá najevo, že už je dospělý muž atd, že třeba syn přestane sám. A ukončil to tím, že se máme někdy ozvat kdybychom potřebovali, což mě zarazilo. Už před půl rokem syn abstinoval dva měsíce, asi to bylo tím, že byl motivovaný oslavou 18. narozenin, protože se bál, že mu jí neuspořádáme. Jeho přítelkyně je fajn a také se jí to nelíbí, nicméně s ním nic nenadělá. Možná by se sebou něco dělal, kdyby se s ním rozešla kvůli trávě, což už zkoušela, ale ona je v tomto slabá. BOjí se, že by to bylo definitivní. Řešíme to spolu a jsem ráda, že se mi občas svěří. Od ní právě vím, že hulí často, několikrát týdně. Teď o co mi jde. Syn jde do maturitního ročníku. Sice se moc neučí, ale vysvědčení bylo docela dobré, nějaké trojky. Chce jít i na VŠ, ikdyž neví na jakou. Já ale vzhledem ke všem rizikům, která neustále čtu a vnímám trvám na tom, aby přestal. Je alergik a kašle do toho i kouří cigarety. Nicméně nevím jak na něj. Jaký postup byste mi navrhli? Je možné mu říci v klidu, že je dospělý a že respektujeme jeho život a postoje, ale že v naší domácnosti již nebudeme respektovat tuto drogu? Že ho podpoříme na VŠ a budeme ho rádi dále vyživovat, ale samozřejmě chceme mít záruku, že udělá maturitu s čistou hlavou a že nebudeme mít do budoucna obavu, zda kvůli marihuaně námi investované prostředky nevyhodí .... Protože hodně času prokrastinuje a právě když se nudí, jde ven se svou partou a hulí. TAk mám obavu, aby VŠ zvládl a neřekl si, že jeto moc náročné a nestojí mu to za tu námahu. Jak konkrétně stanovit pravidla, jak konkrétně to nastavit, aby mu bylo jasné, že si už musí vybrat. Snad to není příliš tvrdé, ale již nevím jak s ním. Když se o tom chceme bavit, reaguje negativně, nepovažuje to za problém. Mám mu dávat nadále kapesné? Mám pak pocit, že ho v tom podporuji, když mu dám finance. Mám ho jinak trestat, když nebude chtít přestat? Vypnout data, tarif, wifi.... nevím... Jak motivovat? Chce autoškolu, ale nechce se mi mu platit peníze za autoškolu, když jedná z mého pohledu nezodpovědně - hulí. Moc děkuji za odpověď
Dobrý den,

je dobře, že se na nás obracíte a situaci chcete řešit. Vidím, že Vám na synovi záleží. Situace, kterou popisujete, určitě vážná je, a to právě proto, že to tak cítíte, a neměla byste ji brát na lehkou váhu v žádném případě.
Jen na základě Vašeho popisu sice nejsme schopni určit, zda se u Vašeho syna jedná o závislost nebo jen „běžné“ rekreační užívání, ale to je vlastně bezpředmětné. Jakékoliv užívání s sebou totiž nese riziko. A jde hlavně o to, že Vám a možná dalším lidem jeho chování vadí a vzbuzuje obavy. Váš syn je už dospělý člověk, může si dělat, co chce, avšak bydlí stále s Vámi, proto by měl dodržovat Vaše pravidla.
Mnoho informací o této problematice lze nalézt na stránkách projektu Prevence pro rozumné rodiče ( http://prevence.sananim.cz/ ). Tento web je velice hezky přehledný a může Vám odpovědět na spoustu otázek.
Je důležité, abyste syna nechala se osamostatnit a nepodporovala ho v jeho chování tím, že u vás bude mít zázemí, finanční či jinou podporu atd., pokud bude dále marihuanu užívat. Zní to možná necitlivě, rozhodně to není bezbolestné a jednoduché. Nastolila bych přístup tvrdé lásky. Ten spočívá v tom, že dáte jasné hranice a pravidla, které syn (za podmínky, že u vás bude bydlet a budete ho živit) bude dodržovat. Váš syn by se měl naučit zodpovědnosti, tudíž byste měli pravidla dodržovat, stanovit jasné sankce při jejich porušení a být důslední v jejich uplatňování. Je však potřeba počítat s tím, že s ním půjdete do konfliktu a synovi se jeho ztráta pohodlí líbit nebude.
Obavy o jeho budoucnost jsou určitě na místě, jelikož užívání marihuany je rizikové a může mít opravdu spoustu negativních následků, například i na proces myšlení a učení. Je naprosto v pořádku, pokud syna osamostatníte tím, že mu nebudete dále toto chování tolerovat, dávat mu kapesné, platit telefon, internet atd. V jeho věku by si mohl bez problémů najít brigádu/práci. Můžete se například domluvit na tom, že pokud u Vás bude bydlet, s marihuanou musí přestat, v lékárně lze koupit testy na detekci THC. Přestat hulit nemusí být jednoduché, proto bych mu doporučovala navštívit adiktologickou poradnu či jiné zařízení (zkusila bych pro jistotu jiného adiktologa než minule), kam se může sám objednat. Zde nalezne kontakty, kam se obrátit: http://drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=2&r=5&d=&c=#result
Ale i pro Vás samotnou může být přínosné podrobněji probrat celou situaci a zvážit možné strategie, jak se zachovat, přímo osobně s odborníkem.
Nicméně Váš syn je opravdu už dospělý člověk, je možné, že ho ke změně chování nepřinutíte ani zákazy či ztrátou jeho komfortu a pohodlí, které u Vás bez pochyby má. V tom případě by za své rozhodnutí měl vzít zodpovědnost a například se odstěhovat, jelikož Vy mu to doma tolerovat nemusíte. Stanovením jasných pravidel a dbáním na jejich dodržování mu rozhodně prospějete, ačkoliv on sám na to v danou chvíli může mít úplně odlišný názor. Zní to možná drsně, avšak za cenu rozepří s ním mu můžete nastolit lepší budoucnost a ve výsledku Vám za to poděkuje.

Držím pěsti.
Za adiktologickou ambulanci Kateřina Rokosová, Jaroslav Vacek
06.07.2019 - Narazovy exces Dobry den,
Potrebuji poradit: obcas mivam alkoholove excesy - naposledy 18.4., kdy zemrel kolega a my se sli opit. Vzdy jsem dorazila domu, nic neztratim, zadny uraz a tak. Ovsem opila jsem se dost. Od te doby jsem asi mesic nic nepila, pak sem tam trochu, ale vse pod kontrolou. Mam rada vino, chutna mi, rada se napiji, ale nemusim pit. Vino je pro mne rekax, pohoda, symbol uvolneni, konce pracovniho dne. Protoze obcas mam ty excesy, rodina po mne chce, abych se lecila, abych nepila vubec. Jenze me se zda, ze se spis musim naucit najit brzdu - a pit opatrne, kontrolovane. No a jak mi zejmena dcera vycita jakykoli alkohol, obcas si tajne dam 1-2 sklenky, ale pripada mi to hloupe. Kdybych si dala vino do pekne sklenicky doma, netajila to, oni budou videt, ze to zvladam - ale dcera steka, ze jsem slibila, ze nebudu pit vubec, a tak to piju tajne. Je to zacarovany kruh. Ja mam pocit, ze je to pod kontrolou, ale ona me hlida a ja to tedy tajim. Kdyz prijde na to, ze jsem neco pila, dela mi sceny. No, a tak si to dam zas tajne, coz je fakt blaznive. Poradite? Je cesta, jak uz trvale kontrolovane pit (treba sklenka max 1 za hodinu, mezitim voda?) a jak rodinu - i sebe presvedcit, ze si muzu tu sklenicku dve dat? Proste to doma zase legalizovat a byt vsichni v klidu? Hodne pracuji, jsem zodpovedna, rodine se venuji, ale nekdy mi delaji dost “pakarnu” - zejmena dcera se vuci mne hodne vymezuje a snazi se mit na sve strane manzela. Je dospela, bydli u nas - docasne s miminem
Dobrý den,
pokud vnímáte své pití jako problém a nedaří se Vám ho zvládnout vlastními silami, obraťte se osobně na adiktologickou poradnu. Jejich seznam najdete na Mapě pomoci:
https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=14&r=#result Můžete se objednat přímo k nám na tel. čísle 224 968 208.

Takhle na dálku nelze určit, zdali se jedná o závislost. Kontrolované pití, o kterém píšete, je možné, avšak často neudržitelné. Z vašeho popisku ale slyším, že v tom problém vidí spíše dcera. Je potřeba se společně domluvit na jasných pravidlech a kompromisu a to dodržovat. Lhaní a schovávání nic nevyřeší, měla byste být upřímná k sobě i ke svému okolí. Další možnost řešení je navštívit rodinnou poradnu či rodinnou terapii, jelikož se může jednat o komplexnější problém mezi vámi a dcerou- nejen o pití alkoholu.
S pozdravem
Kateřina Rokosová


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Ministerstvo zdravotnictví České republiky Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky

Prostor pro rodinné příslušníky a osoby blízké bez objednání je pravidelně každou středu v 15:00. Sraz v čekárně Kliniky adiktologie. Těší se pracovníci ambulance