Zeptejte se

Zeptejte se na otázku z oblasti závislostí a užívání psychoaktivních látek a informačních technologií.

  • Všechny zadané dotazy týkající se tématu užívání a závislosti na psychoaktivních látkách a informačních technologiích budou zobrazeny i s odpověďmi na těchto stránkách.
  • Pokud do textu dotazu uvedete jakékoliv osobní údaje a dáte souhlas se zveřejněním dotazu, budou tyto osobní údaje z textu dotazu před zveřejněním vymazány, aby byl dotaz zcela anonymní. Váš e-mail nebude na stránkách poradny zveřejněn, slouží pouze pro to, aby vám odpověď přišla rovnou do Vaší schránky.
  • Zadaný dotaz vám bude odpovězen do 7 pracovních dnů.

Položit dotaz

Poslední 3 zodpovězené dotazy:

03.06.2020 - Jak pomoci kamarádce a její rodině? Dobrý den,

chtěla bych vás požádat o radu, jak pomoci rodině kamarádů. Oba dva vždy měli hodně pozitivní vztah k alkoholu. Posledních deset let, už je to ale hodně špatné. Jejich krásná 15let stará novostavba se proměnila ve skládku zevnitř i zvenku. Kamarád v tuto chvíli po alkoholovém relapsu chodí na léčení a snaží se s pitím přestat. Bohužel ho vzhledem k vzniklé situaci vyhodili z práce a hrozí problém se splácením hypotéky. Kamarádka většinu času nepracuje, o domácnost se nestará a už ani dětem neuvaří. Všechny problémy vidí ve svém muži, ona sama si jakýkoliv problém nepřipouští. Z mého pohledu se kamarád alespoň snaží léčit a nějak situaci zastavit, ona ho ale pouze uráží nebo vydírá tím, že jestli přijdou o barák, něco si udělá. Se všemi ostatními kamarády a členy širší rodiny, kteří se jí snažili pomoci přestala komunikovat. V domě, kde se válí odpadky všude, nábytek je politý alkoholem , zahrada připomíná skládku žije i 19letý syn a 13 letá dcera.
Prosím o radu, jak ji přimět si přiznat, že je část chyby i na její straně a že by měla něco změnit, aby neskončili ještě hůře?
Moc děkuji!
Dobrý den,
pokud Vaše kamarádka neslyší obavy a rozhořčení svých blízkých, pravděpodobně neuslyší ani to Vaše, ale bez pokusu to nevzdávejte. Můžete udělat nějakou koalici s jejími příbuznými, s dětmi, s jejím mužem, a domluvit se na společném postupu? Když domluva nezabírá, je potřeba přistoupit k razantnějším opatřením. V rodině je nezletilé dítě, a jeho zájem je na prvním místě. Opilá matka, která se nepostará o bezpečné a zdravé prostředí k výchově svého dítěte, nepřipouští si svůj problém a nechce se léčit, to je na oznámení na sociálku (OSPOD). Akutní opilost, v níž může být dítěti přímo nebezpečná, to je zase na přivolání policie a následný odvoz na záchytku. Pokud se ale po pokusu o domluvu uchýlíte až k takovým výhrůžkám, splňte je, pokud se jejích chování nezmění a nevyhledá odbornou pomoc. Nic není přednější než zájem dítěte. Rozvod, rozchod, odstěhování, prodej domu, to jsou jistě nepříjemné události, ale pokud se alespoň někdo z této rodiny může zachránit, ať to udělá, a nenechá se strhnout do propasti spolu s někým, kdo se rozhodl spáchat hromadnou sebevraždu alkoholem. Ani Vy se ale nenechte zničit. Můžete celou situaci zajít probrat s adiktologem či sociálním pracovníkem, abyste věděla, co všechno je možné a na jaké následky by se měli zúčastnění připravit.
Držím palce,
Jarda Vacek
01.06.2020 - Je to alkoholismus? Dá se to léčit? Dobrý den. Chci se na Vás obrátit s prosbou o pomoc. Jsem ženatý a mám malé dítě. Ještě do nedávna jsem si neuvědomoval, že můžu mít problém s alkoholem. Sem tam se doma napiji, například po dodělané práci, v rámci odměny apod., jedná se však o jedno dvě piva. Ani si nemyslím, že bych si to užíval, jen mi to chutná a beru to jako odměnu za vykonanou práci. Také sem tam zajdu se známými ,"na jedno" do hospody. Také si občas dám skleničku vínu s manželkou u televize. Může se ale stát, že třeba celý měsíc si nedám ani kapku alkoholu. Ale občas se stane, může to být po čtvrt roce, půl roce, třeba i roce, kdy se prostě utrhnu ze řetězu. V tu chvíli neznám míru. Nejvíce se mi to stává na větších společenských akcích. Pak to obvykle mívá dva průběhy. Při prvním mívám pocit, že jsem bavič večera. Při druhém se stávám agresivním, to nastává pokud se s někým dostanu do konfliktu, většinou slovním. Oba tyto stavy jsou doprovázeným mluvením, kdy řeknu, jak se říká, na plnou hubu vše. Ať už to jsou lichotky, ,,dobře míněné rady", upřímná vyznání, to v prvním případě, nebo nadávky, pocity ukřivděnosti, staré křivdy, v druhém případě. Druhý den si třeba polovinu událostí nepamatuji. V obou případech, v tom druhém samozřejmě více, se pak hluboce stydím a snažím se vše manželce vynahradit. Provázejí to samozřejmě sliby, že to už nebude opakovat. Nějakou dobu se mi daří sekat latinu, sem tam si dám pivko, dvě, tři a konec, popř. i na nějakou dobu vynechám pití na společenských událostech. Pak, většinou když si myslím, že to už mám pod kontrolou, se situace opakuje. Po poslední excesy se mnou manželka rozešla a přijdu nejspíše o dítě. Toto beru jako poslední varování a chtěl bych se sebou něco dělat, aby se to už vícekrát neopakovalo. Možná to manželka v budoucnu vezme jako důkaz, že jsme se polepšil, ale nejspíš ne. V tuto chvíli s tím chci hlavně něco dělat kvůli sobě. Děkuji moc za Vaše rady a pomoc
Dobrý den,
velmi oceňuji, že jste se odhodlal připustit si myšlenku, že Vaše chování ve vztahu k alkoholu může být problém. Popisujete typický průběh kvartálního pijáctví, které je považováno za jeden z typů závislosti na alkoholu. Diagnózu závislosti takto na dálku nelze stanovit, na to byste musel navštívit psychiatra nebo adiktologa. Myslím ale, že na medicínském verdiktu až tolik nezáleží, protože když Vás něco trápí, je potřeba to řešit, ať už se oficiálně jedná o nemoc nebo ne. A něco se s tím dělat rozhodně dá, jen si musíte problém přiznat a musíte sám chtít, což se mi zdá, že splňujete. Je to ale složitější, protože to není jen o jednorázovém rozhodnutí, ale je to dlouhá cesta, na níž musíte prokázat svou odhodlanost a motivaci ke změně, a nelze jen "přestat pít", je třeba změnit mnohem víc ve vlastním životě (třeba denní režim, stravování, zájmy, mnohdy i bydliště, práci nebo přátele). Existuje spousta návodů, jak problém s alkoholem zvládnout svépomocí, za všechny bych doporučil knížku dr. Nešpora Zůstat střízlivý, kterou si můžete v plné verzi stáhnout na webu. Další fungující radou je nezůstávat na to sám, ideální je navštívit AT poradnu, psychiatra nebo adiktologa, kteří by měli být dostupní v každém větším (okresním) městě, kontakty najdete zde:
https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=14&r=14#result
Také existují setkání Anonymních alkoholiků: https://www.anonymnialkoholici.cz/
Naději, že se k Vám žena vrátí a o dítě nepřijdete, budete mít rozhodně větší, pokud svou změnu vezmete vážně a začnete ji uskutečňovat co nejdříve. A i kdyby k tomu nedošlo, zbude zisk v podobě vlastního zdraví, prožitku pohody a pocitu štěstí, o které byste dříve či později díky alkoholu přišel.
Držím palce,
Jarda Vacek

29.05.2020 - Přítel a problém s alkoholem Dobrý večer. Mám dotaz týkající se mého přítele. Je vyléčený alkoholik. Na léčení byl cca před deseti lety. Po vyléčení pár let vůbec nepil. Pred šesti lety si našel partnerku. Vzhledem k tomu, že ji nesdělil problém s pitím si občas dali sklenku vína, tak, jak to na začátku bývá. V průběhu jejich vztahu si našel milenky protože partnerku nemiloval. Vzhledem k tomu, že se na to přišlo, začal pít už pravidelně, ale ve vztahu byl. Pak jsme se do sebe jako spolupracovníci zamilovali, začal problém. Vzhledem k tomu, že se opravdu zamiloval a i já byla zadaná, začal pít a hodně. Byl přehnaný, agresivní, přišel o práci. I o parnerku. Vše mu bylo jedno a já se mu snažila pomoct a podpořit ho. Nakonec jsem i já opustila partnera, protože jeho situace se střídala s chvílemi pitím a tím, že na vše kašle a nepitim, kdy si svůj život dával dohromady. Po roce začal přemýšlet o tom, že je starý, že má vlastně jenom mě a že ho opustím. Dávala jsem ultimáta buď alkohol nebo já. Jenže byly situace, které nezvládal a pil. Hlavně k pití lhal. Byla jsem kolikrát zlá a unavená z toho, že se za něj stydím a z toho, jak slovně útočil napitý. Měla jsem výčitky, že nezvládá vztah se mnou, což i naznačil. Vždy pomocí mé podpory se dal zase dohromady. Ale stačilo málo stresu a byl v tom zase. Měl deprese a nechtěl nikoho vidět. Nakonec mi řekl, že neví co chce, že je mu ze sebe zle a že potřebuje klidný život. Vztah jsme tedy ukončili, protože lhal o více věcech a já už to přestala zvládat. Ale miluji ho. Vím, že pije a je na tom špatně. Nedokážu říct z pohledu třetí osoby co je pro něho teď nejlepší. Jestli podpora a nebo ho nechat spadnout na dno. Ničí to i mě. Prosím moc, poraďte...
Nechci ho v tom nechat a nechci ho trápit...
Je na vině ve vztahu alkohol? Nebo já?
Dobrý den,
na Vaši otázku bohužel neumím odpovědět. Váš přítel není vyléčený alkoholik, spíš je léčený alkoholik, kterému se nějaký čas dařilo abstinovat, ale velmi brzy na základní principy léčby rezignoval. Vy jste měla to štěstí a zároveň smůlu, že jste se s ním potkala a dala dohromady, a dopadlo to, jak to dopadlo. Nemohu Vám dát nějakou jednoznačnou radu, co byste měla dělat, protože žádná z cest není ta jediná správná a každé rozhodnutí něco přinese a něco vezme. Pokud ho budete zachraňovat, pomáhat mu, a budete chtít věřit jeho slibům a lžím, přinese Vám to na chvíli klid a zdánlivé souznění a blízkost, možná i upokojení z toho, že jste užitečná, nebo že nad ním svým způsobem máte moc, ale situace se nezmění, on bude ve vlnách pít a lhát dál, protože bude vědět, že vždy opakovaně vyměknete. I kdyby Vám taková symbióza nějakou dobu vyhovovala, vězte, že opilosti, lži i deprese se budou prohlubovat a událostí, za které se budete stydět, bude přibývat. Pokud ho v tom necháte, je naděje, že dopad na dno s ním zamává, a že najde nějakou motivaci ke změně. Pak by bylo dobré, aby věděl, že je v blízkosti někdo, kdo je schopen za určitých podmínek (střízlivost, pravidelná terapie apod.) v praktických věcech i lidsky pomoct. Dopad na dno ale nemusí vést k odrazu, naopak může přinést rezignaci a ještě hlubší propad a touhu po úniku z úzkosti, z chaosu, z prázdnoty, ze společnosti a nakonec třeba i ze života... Pak byste si mohla ledacos vyčítat, i když skutečnou odpovědnost za své chování má každý sám. Proto bych Vám doporučil, abyste teď nehledala odpověď na otázku, jak pomoci příteli, ale jak pomoci sobě. Když budete sama vědět, co vlastně chcete, budete schopná udělat rozhodnutí, za kterým si budete stát. Vaše psychické zdraví a stabilita pak může být tím, co zprostředkovaně pomůže i Vašemu příteli, jen silná a zdravá můžete sama účinně pomáhat. Pokud trváte na pomoci příteli, zajděte to probrat do adiktologické ambulance, já bych ale doporučil spíš psychoterapeuta nebo psychologickou poradnu, abyste si dala dohromady své vlastní priority.
Zdraví a hodně štěstí přeje Jarda Vacek


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Ministerstvo zdravotnictví České republiky Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky