Jiné drogy

Zodpovězené dotazy týkající se tématu užívání ilegálních psychoaktivních látek.

Položit dotaz

Na začátek « 1 2 3 4 7 13 19 25 28 » Na konec
20.08.2019 - Závislost na lécích Dobrý den,
Už dlouhodobě minimálně 4 roky užívám neurol 0,5mg 3-4 denně. Bohužel jsem na léků závislí a pokud se ho snažím vysadit, mám abstinenční příznaky.. Vyvolává mi to i neurologické potíže.. můžete poradit jak dál?kam se obrátit
obrý den,
děkujeme za Váš dotaz, Vaše situace nemá jednoduché a bezbolestné řešení. Při náhlém vysazení hrozí abstinenční příznaky, které mohou být i život ohrožující. Nabízí se možnost intenzivní ambulantní léčby a postupného snižování dávek. Doporučuji co nejdřív kontaktovat AT ambulanci a jít hned s celou pravdou ven, psychiatr či terapeut Vám pomůže najít cestu ven, i když nebude krátká a snadná.
Kontakty najdete na Mapě pomoci http://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=14&r=&d=&c=#result či zavolejte k nám do ambulance na telefon 224 968 208, pokud telefon nezvedneme, nechte nám záznamník a my se Vám ozveme.
Držím Vám palce,

Za aditkologickou ambulanci Kateřina Rokosová
13.07.2019 - drogově závislý syn s psychotickou poruchou Dobrý den, jsem matka 21-letého syna, který asi před rokem možně dvěma začal kouřit marihuanu a experimentovat s pervitinem a myslím si, že zkusil i kokain. O užívání těchto látek jsem nevěděla. Syn se sice začal chovat po smrti otce před 4 lety podivně (nezodpovědnost, lenost, zapomnětlivost, nervní, hádavý, výbušný...), ale po tom co doma docházelo k čím dál větším neshodám se odstěhoval k babičce a myslím si, že v té době to rozjel krapet více. Dokonce byl pár dní na ulici (spíše jakoby na ulici, když jsem nebyla doma, chodil se domů dovyspat, umýt něco sníst a zase šel). Dokonce mluvil tak, jako by byl na to pyšný.

Koncem loňského roku se začal dávat dohromady a vrátil se domů s rádoby odhodláním vést normální život.Což se mu moc nedařilo.

V lednu tohoto roku přišel po prohýřené noci domů s bludy a panikou, že u nás hoří, padá střecha, že jsme umřeli..... diagnostikovali psychotickou poruchu s příznaky schizofrenie. Léčebnu odmítl. Byl doma a bral léky. Opět ale začal sklouzávat ke špatnostem, tak se rozhodl pro léčebnu, kde ale vydržel týden s tím, že to zvládne doma sám. Že je závislý pořád odmítal.

V dubnu došlo k dalšímu záchvatu, kdy zprvu byl výbušný, vyhrožoval... pak ale nemohl dýchat, hýbat se, viděl zesnulého tatínka v okně a chtěl umřít. Sanitka ho s doprovodem policie dovezla na vyšetření a následně do léčebny, kde mu byla soudem nařízena léčba. Léčil se necelé tři měsíce, ale jakmile byl doma na propustce vracel se s nějakou látkou v těle (marihuana, pervitin). Po propuštění 21. června 2019 (s diagnozou F 231, silnou nevyzrálostí a nízkými kognitivními funkcemi - snad jsem to napsala dobře) sliboval, že přestane s drogami, bude se léčit, bude na sobě pracovat a zvládne to. Snažil se, ze začátku opravdu ano a ve všem. I chtěl jít do práce (stále o ní mluví, ale zda ji skutečně hledá nevím a i si teď myslím, že by ji rozhodně nezvládl). Ale nedaří se ani práce ani povinnosti ani abstinence ani chápání věcí související s normálním životem. Léky na schizofrenii sice bere, ale kdybych mu je kolikrát nepřipomínala, nebral by je a občas i tak zapomene. Příznaky, které už na něm poznám, mluví jasně. Včera jsem dokonce zjistila od jeho mladšího bratra (který to celé také nesnáší dvakrát nejlépe), že má v úmyslu si vzít nějakou pochybnou půjčku, přestože nepracuje a dnes jsem našla v jeho kalhotách ustřihnuté brčko a to byla si poslední kapka. Ale když řeknu, že je závislý, vybouchne, že není, práskne dveřmi a je pryč.

Už nevím jak dál a zvažuji to, čemu jsem se velmi bránila a to dát mu nůž na krk - buď léčebna nebo se odstěhuje. Dochází mi trpělivost i síly a jsem bezmocná, ať dělám co dělám, nikam to nevede. Pevně doufám, že si sáhne do svědomí, uzná, že je to špatné a půjde se léčit. Nemá práci, peníze ani kam jít.

Začala jsem proto hledat na netu léčebny a oslovila mě vaše stránka. Chtěla bych se proto je informativně zeptat, pokud by se rozhodl se léčit, zda je to ve vašem Centru možné i přes to, že nejsme z Prahy a pokud ano, zda jsou vaše služby hrazené nebo si je musí klient hradit sám a v jaké výši.

A nevím jak dalece vás mohu jako pouhý příslušník obtěžovat s pomocí, ale pokud byste byli tak hodní a napsali mi i názor, co si o tom celém myslíte. Protože samozřejmě pořád ve mě hlodá červík, jestli to nepřeháním a že to třeba časem opravdu zvládne a co bych ještě mohla udělat, třeba jsem neudělala všechno....:-(

Teď mě ještě napadlo se Vás zeptat, zda neděláte poradenství i pro rodinné příslušníky. Pokud ano prosím o informace i ohledně tohoto. Určitě bych si zvládla udělat čas a přijet.
Dobrý den,

je dobře, že se na nás obracíte a situaci chcete řešit. Vidím, že Vám na synovi záleží. Situace, kterou popisujete, určitě vážná je.
Jen na základě Vašeho popisu sice nejsme schopni určit, zda se u Vašeho syna jedná o závislost, ale to je vlastně bezpředmětné. Jakékoliv užívání s sebou totiž nese riziko. A jde hlavně o to, že Vám a možná dalším lidem jeho chování vadí a vzbuzuje obavy. Váš syn je už dospělý člověk, může si dělat, co chce, avšak bydlí stále s Vámi, proto by měl dodržovat Vaše pravidla.
Mnoho informací o této problematice lze nalézt na stránkách projektu Prevence pro rozumné rodiče ( http://prevence.sananim.cz/ ). Tento web je velice hezky přehledný a může Vám odpovědět na spoustu otázek.
Je důležité, abyste syna nechala se osamostatnit a nepodporovala ho v jeho chování tím, že u vás bude mít zázemí, finanční či jinou podporu atd., pokud bude dále užívat. Zní to možná necitlivě, rozhodně to není bezbolestné a jednoduché. Nastolila bych přístup tvrdé lásky. Ten spočívá v tom, že dáte jasné hranice a pravidla, které syn (za podmínky, že u vás bude bydlet) bude dodržovat. Váš syn by se měl naučit zodpovědnosti, tudíž byste měli pravidla dodržovat, stanovit jasné sankce při jejich porušení a být důslední v jejich uplatňování. Je však potřeba počítat s tím, že s ním půjdete do konfliktu a synovi se jeho ztráta pohodlí líbit nebude.
Obavy o jeho budoucnost jsou určitě na místě. Je naprosto v pořádku, pokud syna osamostatníte tím, že mu nebudete dále toto chování tolerovat, dávat mu kapesné, platit telefon, internet atd. Můžete se například domluvit na tom, že pokud u Vás bude bydlet, s užíváním musí přestat. Odvykání nemusí být jednoduché, proto bych mu doporučovala navštívit adiktologickou poradnu či jiné zařízení, kam se může sám objednat. Zde nalezne kontakty, kam se obrátit: http://drogy-info.cz/mapa-pomoci/?t=2&r=5&d=&c=#result. Chtít se léčit musí on sám.
Ale i pro Vás samotnou může být přínosné podrobněji probrat celou situaci a zvážit možné strategie, jak se zachovat, přímo osobně s odborníkem.
Nicméně Váš syn je opravdu už dospělý člověk, je možné, že ho ke změně chování nepřinutíte ani zákazy či ztrátou jeho komfortu a pohodlí, které u Vás bez pochyby má. V tom případě by za své rozhodnutí měl vzít zodpovědnost a odstěhovat se, jelikož Vy mu to doma tolerovat nemusíte. Soužití se závislým je vyčerpávající a bolestivé, měla byste najít čas na sebe a druhého syna, který Vás možná potřebuje ještě více.
Stanovením jasných pravidel a dbáním na jejich dodržování mu rozhodně prospějete, ačkoliv on sám na to v danou chvíli může mít úplně odlišný názor. Zní to možná drsně, avšak za cenu rozepří s ním mu můžete nastolit lepší budoucnost. Jeho chování byste tolerovat neměla a i za cenu strachu o něj je potřeba udělat radikální krok.

Můžeme danou situaci probrat společně u nás v Praze na Klinice adiktologie, pokud byste měla zájem. Zavolejte k nám na tel. číslo 224 968 208, řekněte, že jste psala na poradnu.

Držím pěsti.
Za adiktologickou ambulanci Kateřina Rokosová
Na začátek « 1 2 3 4 7 13 19 25 28 » Na konec


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Ministerstvo zdravotnictví České republiky Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky

Prostor pro rodinné příslušníky a osoby blízké bez objednání je pravidelně každou středu v 15:00. Sraz v čekárně Kliniky adiktologie. Těší se pracovníci ambulance