Alkohol
Zodpovězené dotazy týkající se tématu užívání a závislosti na alkoholu.
Omlouváme se za dočasně nefunkční systém online poradny.
Položit dotaz
-
17.01.2018 - Alkoholismus - léčba
Je mi téměř 32 let, jsem čtyři roky v manželství a s manželkou máme tříletého syna. Přes deset let vykonávám pro mě stresující zaměstnání, kdy pracuji s lidi a musím řešit jejich problémy. Práce mě však baví, a tak se zřejmě jen vymlouvám, že mě to stresuje. Nevím čím to je, ale od 25 let beru prášky na vysoký krevní tlak - v rodině tímto však nikdo netrpí. Po dobu výkonu zaměstnání se zřejmě vyvíjí moje závislost na alkoholu. V prvpočátcích jsem si dával alkohol relativně pravidelně, ale s množstvím jsem to nijak nepřeháněl. Chtěl jsem po práci zažít ten pocit uvolnění. Tehdy jsem si z možné závislosti s kolegy ještě dělal legraci. Poslední tři roky si však velmi dobře uvědomuji, že mé užívání alkoholu je velmi přes čáru. Před třemi lety jsem dostudovával vysokou školu kvůli práci, narodil se nám syn a zároveň jsem rekonstruoval byt. Bylo toho na mě moc. Tehdy jsem začal pít asi 2-3x týdně. Malé množství alkoholu mi však nestačí, k pivu potřebuji tvrdý alkohol. Před manželkou a před rodinou se však stydím kolik toho vypiji a tak dělám, že piju pivo a ve skříni, ve sklepě, v autě mám schovanou láhev rumu nebo vodky a piju potají, i když je mi jasné, že manželka už musí dávno vědět, že mé stavy nejsou ze tří piv. Do hospody nechodím, na to jsem moc velký šetřílek. Příjem mám však velmi dobrý a tak mi peníze na pořízení alkoholu domů nechybějí.
Mám různé směny v práci, raní, odpolední, dvanáctky. Ve výše stanoveném intervalu se mi stává, že po ranní směně si dám odpoledně alkohol a do další odpolední směny si množství alkoholu pohlídám třeba za pomocí alkulaček na internetu. Špatné však v tomto případě je, že pije zhurta, aby se co nejdříve dostavil příjemný pocit z alkoholu. To jsem schopný vypít i čtyři velké panáky během dvaceti minut. Nejhorší jsou však mé stavy, kdy mám dva dny volna a následný den to ještě tzv. podržím. Nevím proč to dělám, možná se bojím vystřízlivění. Někdy to je o pár pivech následný den dopoledne a pak skončím, ale někdy to táhnu celý následný den a to pak den třetí bývá velký problém. Alkohol nechce mizet, kocoviny, při kterých jsem paralizovaný a nejradši bych je prospal. Bože nevím proč to, ale dělám, když vím jak to potom bolí. Za poslední rok po těchto excesech jsem musel asi 6x zavolat do práce, že si beru dovolenou. Někdy se vymlouvám na zdravotní problémy, několikrát jsem připustil, že jsem to přehnal s alkoholem. Stydím se pak před šéfem v práci, ale nejvíce před mojí manželkou. Nemám však nějaké agresivní opice, jsem veselý, spokojený, když mám nějaké pivo v sobě tak pomáhám i rád manželce s domácími pracemi. Je pravdou, že poslední dobou se mi chce s chodem domácnosti pomáhat jen když jsem pod vlivem. V práci bych si však užití alkoholu si nedovolil. Po požití alkoholu mám velmi často výpadky paměti, večer když jsem pod vlivem normálně s manželkou něco řešíme a já si ráno nic nepamatuju. To je taky pak velká ostuda.
Poslední půl rok, je to se mnou špatné. Alkohol mám už schovaný i v práci ve skříňce a jak padne tak to normálně naklopím z lahve, abych neztrácel čas, když pak přijdu domů vymýšlím různé teorie jak odůvodnit požití alkoholu nebo jak zamaskovat zápach alkoholu z úst před manželkou. Místo, abych se radoval z běžných věcí, tak často přemýšlím, kdy si zase dám alkohol. Poslední dva měsíce, při pomyšlení na blížíce se požití alkoholu mě pronásleduje dokonce dávivý reflex, zřejmě z nervozity, kdy už si konečně dám, kam doma schovám flašku, nebo jak se vymluvím proč jsem zase pil. Po užití alkoholu tento reflex okamžitě odezní.
Můj alkoholismus, který si již velmi dobře uvědomuji, avšak chybí mi vůle s tím, něco dělat, nyní vypadá tak, že 2 -3x týdně a někdy i 4x si dávám tak 4 -5 velkých panáků rumu nebo vodky a k tomu tak dvě piva. Když se jedná o dvou denní tah, tak celou půllitrovou láhev tvrdého a nějaké to pivo.
Přečetl jsem na vašem portále hodně dotazů, ale můj případ mi přijde nejhorší. Myslím si, že mi už nepomůže nějaký sociální pracovník z příspěvkové organizace. Bude to chtít pomoc psychiatra. Nemohli by jste mi poradit koho oslovit na Zlínsku. Psychiatrická léčebna Kroměříž, je pro mě však docela z ruky, lepší by byl samotný Zlín. Chci léčbu podstoupit, ale prvotně bych to chtěl řešit bez vědomí manželky, i když si plně uvědomuji, že bez pomoci rodiny to však nepůjde. Opravdu se stydím kam jsem to až dopracoval. -
Dobrý den,
velmi oceňuji Vaši upřímnost, právě protože vím, jaké je to stydět se za svůj alkoholismus. Myslím, že nemusíte svůj případ srovnávat s jinými - každý závislý prožívá obrovské trápení, kterým ničí nejen sebe, ale i své okolí. Zdá se, že Vám se toho tolik zničit zatím nepodařilo - ještě máte práci, fungující rodinu a jste mladý, takže játra i mozek mají velkou šanci se 100% zotavit. Nečekejte na to, až o práci či rodinu přijdete nebo až Vás v opilosti srazí auto nebo Vy někomu způsobíte závažnou škodu. Zkuste ambulantní léčbu ve Zlíně: http://www.psychocentrumzlin.cz a pokud by to nešlo, určitě Vám doporučí další postup, jak závislost zvládnout. I kdyby to měla být léčebna, určitě je výhodnější prožívat nějakou chvíli stud, který časem Vy i Vaše rodina překonáte, než se "nestydět" a dál chlastat a o všechno přijít.
Držím palce a přeju ať své odhodlání využijete!
Jarda Vacek -
11.01.2018 - Manžel alkoholik
Dobrý den, prosím o radu, jak pomoc manželovi (51 let). Je tzv. "kvartální" alkoholik ... někdy jednou za měsíc, někdy po dvou nebo třech měsících, stráví 3-4 dny "v lihu" ... kašle na práci, na všechno. Utratí všechny peníze, které má k dispozici, vypije alkohol doma. Léčit se nechce, vždy znovu a znovu začíná s přesvědčením, že to zvládne... Abstinovat nechce, myslí si, že to ukočíruje. A skutečně to třeba ty 2,3 měsíce vydrží. Vím, že pomoci mu mohu jen v případě, že on sám začne chtít. Miluji ho, ale přestávám to zvládat. Vůbec nevím, co dělat. Někdy mu seberu peníze apod., což mi samozřejmě vyčítá. Uvědomuji si, že je to nedůstojné. Jenže co dělat, jak se chovat... mohu udělat víc, než při něm stát a doufat, že se jednou rozhodne to řešit. Mám se "cpát" na případné vyšetření s ním, nebo ho nechat... Jsem ztracená. Jsme spolu 2,5 roku, od začátku všechno vím. Je to nejlepší chlap mého života a asi jsem doufala, že to zvládnu. Ale je to s každou jeho epizodou horší.
Děkuji Vám. GR -
Dobrý den,
je mi líto, že jste se dostala do takovéto situace a že máte s manželem trápení.
Pokud chcete chování svého muže změnit, je třeba v první řadě přestat jeho pití a excesy tolerovat. "Stát při něm" tedy znamená nastavit jasná pravidla pro fungování vašeho vztahu (např. pravidelná ambulantní léčba, omezení pití či úplná abstinence), stanovit sankce za jejich nedodržení (např. i rozchod či rozvod), ale sankce pouze takové, které jste schopna dodržet, plané vyhrožování nemá žádný smysl. Není to snadné. Ale život s alkoholikem také není snadný. Té netoleranci vůči chování, které ohrožuje Váš vztah, Vaše zdraví ale i samotný život Vašeho muže, a zároveň vytrvalosti a ochotě být mu citově i fyzicky nablízku v těžkých chvílích, se říká "tvrdá láska" a velmi podrobně o ní píše např. terapeut Jan Jílek v knize Ze závislosti do nezávislosti (Spoluzávislí a nešťastní).
Podívejte se na našem webu na ostatní zodpovězené dotazy v rubrice alkohol - zjistíte, že Váš problém je velmi častý, a že lze vyřešit nebo alespoň najít úlevu.
Vaše přítomnost při vyšetření není nutná, ale možná by pomohla vaše účast v rámci párové či rodinné terapie, pokud by se na ní Váš muž s terapeutem domluvili.
V této chvíli jste to Vy, kdo potřebuje odbornou pomoc. Pokud se Váš muž léčit nechce nebo svůj problém nepovažuje za vážný, zajděte Vy osobně do poradny či k psychologovi a proberte to s ním - společně přijdete na strategii, jak můžete Vašemu muži pomoct tak, abyste se tím sama nenechala zničit.
Přeju hodně zdaru na této nelehké cestě,
Jarda Vacek
