Pro osoby blízké

Zodpovědné dotazy položené osobami blízkými a rodinými příslušníky.

Položit dotaz

Na začátek « 1 16 31 46 61 64 65 66 67 68 69 70 75 » Na konec
13.01.2011 - prokrastinace na mateřské Dobrý den, postupně jsem se dostala do stavu těžké prokrastinace skrze rodičovství. Při dítěti ještě studuji VŠ a přivydělávám si doma. Péče o dítě mi nedovoluje zorganizovat si čas, člověk musí být neustále připraven změnit okamžitě plán a činnost a tak postupně přestane normálně fungovat co se práce a školy týče. Přestože na sebe už znám triky (např. odcházet pracovat a učit se mimo domov), stejně člověk nikdy nemůže předvídat, zda ho nebude náhle potřeba a je tedy pořád v napětí, které nedovoluje pořádně začít nějakou skutečnou činnost. Co s tím? Školu snad už brzy dokončím, ale obávám se, aby mi vypěstovaný prokrastinační problém dále neničil pracovní život..
Dobrý den,

Vaše prokrastinační tendence na rodičovské dovolené mi přijdou zcela pochopitelné a vnímám je spíše jako důsledek Vašeho velkého časového vytížení, protože jak píšete, vedle studia na VŠ si ještě přivyděláváte a také se staráte o malé dítě. Zde bych asi nyní neřešila to, zda Vaše prokrastinační tendence přetrvají i po rodičovské dovolené, ale možná bych se zamyslela nad tím, zda na sebe nemáte na sebe moc velké nároky, a snažila se spíše akceptovat to, že nyní máte docela časově náročné období a prostě nemůžete s přehledem stíhat vše.

S pozdravem

Petra Holcnerová

12.01.2011 - Prokrastinace Když jsem se o tomto pojmenování dozvěděl, (Č1, 11.1.2011, pořad Události) tak jsem si uvědomil, že popis tohoto chování přesně "pasuje na mne". (!)
Začlo to již na střední škole, tzn. v mém případě již 30let zpět. Je to vůbec možné? Nakonec jsem dokončil i VŠ, ale zdůvodňuji si to tím, že naše školství je velmi slabé a udělat VŠ může prakticky každý, akorát to neví.
Poslední dobou, cca 5let, se však situace ještě více zhoršila a jsem schopen se soustředit jen na příjemné záležitosti většinou volnočasového charakteru. Dokud jsem měl zaměstnání, tak to ještě šlo, ale teď - po ztrátě zaměstnání - již jen zažívám pocity deziluze, deprese, úzkosti a obecně bezvýchodnosti mé situace. Je možné najít východisko, nebo nějaké řešení i když je mi už téměř 50let?
Dobrý den,


děkuji Vám za položený dotaz. Prokrastinace se nejčastěji rozvijí v období mladé dospělosti, to však neznamená, že by se toto chování nemohlo objevit i v adolescenci. Situace, ve které se v posledních pěti letech nacházíte, a především nyní, když nemáte zaměstnání, je velmi náročná. Někteří z nás, tak jak píšete, zažívají v tomto období pocity nepohody, deprese, úzkosti, vlastní neschopnosti apod. I přesto, že je toto velmi náročné období, je z něj určitě cesta ven, a to bez ohledu na to, kolik je Vám let. Takže na Vaši otázku, zda je možné z této situace najít východisko, zní odpověď ano. Pokud už člověk nemá sílu pomoci si sám a ani už nestačí pomoc a podpora od lidí jemu nejbližších – tzn. od rodiny a přátel, je dobré vyhledat podporu odborníků. V těchto případech nejčastěji psychologů,i psychoterapeutů či psychiatrů. Ti s Vámi budou pracovat na tom, abyste co nejlépe překonal toto období a ulevilo se Vám.


S pozdravem

Monika Nevoralová

Na začátek « 1 16 31 46 61 64 65 66 67 68 69 70 75 » Na konec


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky