Pro osoby blízké

Zodpovědné dotazy položené osobami blízkými a rodinými příslušníky.

Položit dotaz

Na začátek « 1 16 31 46 49 50 51 52 53 54 55 61 75 » Na konec
16.08.2011 - Prokrastinace Dobrý den
Jsem třináctiletá dívka. většinou dělám všechny povinnosti až na poslední chvíli než mamka přijde z práce. Většinou to nestíhám, protože toho mám opravdu hodně . Každý večer si řeknu: Zítra vstanu v čas, udělám si rozcvičku a snídani. Nikdy jsem toto nedodržela. Musím se učit na písemné práce. Odkládám učení až na pozdní večer a to se ani neučím, spíš dělám taháky, abych měla dobrou známku. Naštěstí mi v některých případech stačí jen hodiny ve škole. Také hraji na příčnou flétnu. Necvičím každodenně ale jen pár minut večer před mou hodinou. Žiji ve stresu, už jsem si na to i zvykla, ale nechci být taková, chci být jiná než jsem, protože takový život mě už nebaví. Chtěla bych být jednou také v pohodě a vše stíhat do dané doby. Děkuji za pomoc..:-)
Dobrý den,

zkuste tipy z našich webových stránek, případně i naši svépomocnou aplikaci. Pokud by vám to moc nepomáhalo, doporučuji navštívit psychologa z pedagogickou psychologické poradny nebo klinického psychologa.

s pozdravem

Petra Holcnerová
21.07.2011 - Prokrastinace, závislost na internetu Dobrý den.

Dle testu jsem těžký prokrastinátor. Zpravidla prokrastinuji na internetu, čtením si článků jednak z mého oboru, často i souvisejícími s prací, nebo ohledně mých koníčků.

Největší problém je to že jako programátor zkrátka potřebuji v průběhu práce konzultovat s ostatními na odborných fórech či vyhledávat řešení na internetu - v článcích či fórech. Dokonce se běžně i udává že u programátora tato činnost zabírá většinu pracovní doby.

Problém je, že velmi často... respektive neustále, sklouzávám k odkazům které mě zaujmou. S tématem který řeším sice více či méně souvisí (proč by tam ten odkaz jinak byl, že?), ale vím že mě to od cíle vzdaluje. Vím i to že si to čtu jen proto abych se vyhnul práci do které se mi nechce.

Problém je i s motivací. Projekty na kterých pracuji jsou buť předělávky existujícího, případně věci kterými se můj zaměstnavatel pouze vyhýbá tomu srovnatelný existující produkt zakoupit. Ve výsledku by stejně náklady byli nižší než náklady na vlastní vývoj - a tedy i můj plat. Což ovšem ve státním sektoru kde pracuji samozřejmě nikoho netíží. Vím že bych tento fakt neměl brát v úvahu neboť není na posouzení mém, ale mých nadřízených co firma potřebuje nebo ne.

Prokrastinuji celý život, dříve jsem si to jen neuvědomoval. Problém jsem si uvědomil až na VŠ, aniž bych tehdy znal název, nedostudoval jsem kvůli tomu VŠ. Problém je že jako mladší - základní, střední škola - co jsem dělal, to mi šlo lépe než ostatním. Dokonce i těm kteří se tomu věnovali. Tak jsem si na to zvykl,že mi takříkajíc ujel vlak. Dnes už kolikrát platí přesný opak, i věci kterým se zvládnu věnovat bez prokrastinace zvládám hůř než jiní.

Ani se necítím na "odbornou" pomoc. Navštěvoval jsem psychiatra i psychologa. Přijde mi že se pořád žvaní. Buť on nebo já. Dokola jsme si opakovali stejná fakta, pořád jsem se rozebíral. Chápu že o tom to asi je, ale trvalo to hroznýho času aniž by byl vidět jakýkoli pokrok. Nakonec mi pomohlo najít si zaměstnání a přestěhovat se za přítelkyní na druhý konec republiky. Nevím jestli to bylo řešení, ale rozhodně mi tehdy přišlo mnohem lepší než návrh psychiatra na dlouhodobou pracovní neschopnost a léčbu (nebo "léčbu"?) i medikamenty.

Současným zaměstnáním jsem se prokrastinace více méně na půl roku zbavil. Nebo ji alespoň držel v jakýchs takýs mezích. Nyní již je šéf 14 dní na dovolené a za tu dobu jsem na práci nešáhl. Jsem v tom zase a až po uši. První den kdy jsem v práci nepracoval jsem si nevyčítal, taky jsem potřeboval trochu vyplivnout. Ale nějak se mi nepodařilo druhý den přijít do práce a začít normálně pracovat. A takhle se to vleče už druhý týden. Byl jsem v práci i o víkendu, abych to dohnal, ale stejně jsem nepracoval.

Nyní jsem tedy v recidivě, je to horší než kdy dříve a nevím kudy kam. Je jasné že šéf si toho že jsem prakticky nic neudělal nemůže nevšimnout.

Vyhledal bych i odbornou léčbu, ale předchozí zkušenost mě odrazuje. Jak poznat dobrého psychologa/psychyatra/psychoterapeuta?
Dobrý den,

Nejprve bych Vám chtěla poděkovat za Váš dotaz. Z toho, co uvádíte, je patrné, že Vám Vaše současná situace není lhostejná a chtěl byste s ní něco dělat tak, aby se Vám dařilo lépe. Ve Vašem případě bych Vám doporučovala, buď vyzkoušet práci s naším svépomocným programem nebo se přímo obrátit na některého odborníka – jak sám jako možnost řešení Vaší situace uvádíte. V případě, že se rozhodnete navštívit nějakého odborníka, doporučuji Vám vyhledat klinického psychologa s psychoterapeutickým výcvikem, výhodou je, pokud spolupracuje s psychiatrem. Pravdou je, že někdy je nutné i při psychoterapii nasadit léky, byť jen na krátkou časově omezenou dobu, aby se stav klienta zlepšil. To vše by mělo probíhat na základě vzájemné dohody psychologa, psychiatra a klienta. Přeji Vám hodně sil a úspěchu v řešení Vaší situace!

S pozdravem
Monika Nevoralová
Na začátek « 1 16 31 46 49 50 51 52 53 54 55 61 75 » Na konec


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky