Pro osoby blízké
Zodpovědné dotazy položené osobami blízkými a rodinými příslušníky.
Omlouváme se za dočasně nefunkční systém online poradny.
Položit dotaz
-
19.02.2013 - Prokrastinace
Dobrý den,
asi jsem na tom stejně jako většina lidí tady. V testu mi vyšla těžká prokrastinace. Studuju Vysokou školu ale už ted opakuju ročník (dva semestry), nedokážu se soustředit, vyhýbám se úkolům, protože si dokážu představit kolik času a usílí je potřeba na jejich splnění a děsí mě to. Přišel jsem o kamarády, špatně komunikuju s lidmi. Rodina nedokáže uznat že bych mohl mít nějaké problémy, názor jako: "ten kdo je má je slaboch a hotovo", nemluvím s něma. Jen mi opakují dokola že buď udělám školu nebo jdu bydlet pod most.
Já... nekouřím, závodně sportuju, dokonce trenuju děti, ale i tam už mam problemy, pořad jsem unavený, špatně komunikuju. Při tom mám rád všechno perfektní a bez chyb, mám rád poctivost a dobře udělanou práci ale když vím, že na školu teď vubec nemám, nedokážu se soustředit, jsem bez kamaradu a rodiče mi furt opakuji dokola že mi 18 bylo, takže mě vyhodí z domu a hotovo když nebudu student.. jde to tak moc z kopce až se na to nemužu dívat a přemýšlím o sebevraždě.
Ráno se probudím a už vím, cítím jaká jsem troska, nikdo mě nepodporuje, motivace naprosto žádná. Tak si už raději přeju abych se přiště už neprobudil. Je mi už všechno jedno, vím že bych měl jít asi za psychologem ale cítím že pro mě je to už zbytečné, rodičům chybět nebudu, protože ti jsou daleko víc pyšní na mladšího bratra který je na učňáku a prochází se čtverkama než na mě s maturitou a vysokou školou (s bratrem taky nemluvím).
Tak kdyby byla nějaká rada co by mě nakopla a mohl bych zase v pohodě fungovat a dodělat školu aspoň, to by bylo moc supr.. nebo aspoň abych nemyslel na sebevraždu.
Díky -
Dobrý den,
je mi to líto, že nyní prožíváte ve vašem životě poměrně těžké období. Ve vašem případě bych vám doporučila vyhledat odbornou pomoc. Je totiž vysoce pravděpodobně, že za vašim samotným odkládáním úkolů se mohou skrývat další psychologické problémy, které je třeba identifikovat a pracovat na jejich řešení.
s pozdravem
Petra Vondráčková -
28.01.2013 - Prokrastinace
Dobrý den,
dle Vašeho testu (a nejen jeho), mám těžkou prokrastinaci, nikoliv z důvodu, že bych byl líný, ale jelikož ve věcech které musím udělat vždy převyšuje to "negativní", a proto se úkolům raději vyhýbám. Přesněji řečeno nevidím v nich smysl. Jsem student a pracuji na projektu, který by mohl pomáhat lidem. Náplň mého dne je, že vyhledávám informace, sepisuji články, koukám na videa, dokumenty apod. Připravuji realizaci celého nápadu. problém je, že na úkor všeho ostatního, především školy. Úpřímně prozradím, že dle mého názoru, dnešní školský systém nefunguje správně, stejně jako spousta jiných věcí a proto nevidím smysl v maturitě, která mi pomůže k nějaké práci za směšnou odměnu, abych se uživil a přežil. Nelíbí se mi ten stereotyp, ta logika celého systému. To zkrátka neskousnu. Problém je, že na mě silně tlačí okolí a také rodina. "Vždyť bez maturity nejseš nic, můžeš dělat uklízečku"...atd. Já vlastně nechci maturitu, nechci pracovat, to je obraz, přetvářka kterou po mě vyžaduje společnost. Nesvádím svůj problém na něco jiného, ale faktem je že prostředí výrazně ovlivňuje každého z nás. Já vím co chci, chci pomáhat lidem (vždyť to je taky práce), ale nechci na své práci vydělávat peníze, avšak chci přežít a to bodužel dnes nejde dohromady. Tím pádem chci říct, že každý den se přemáhám (neúspěšně) k dělaní něčeho, co vlastně nechci, jen abych se zavděčil někomu jinému...Proto odkládám, práce do školy, nechci ztrácet čas nakupováním apod. Zkrátka vidím smysl v něčem co zde nefunguje, proto si myslím, že s mou prokrastinací nejde nic dělat nebo ano? Píšu sem zde protože moje rodina je zoufalá z mého chování, mám před maturitou, zrovna jsem ukončil již druhý kurz autoškoly, kterou jsem nedokončil (né, že bych na to neměl, dokonce stále chci řidičák, ale nelíbí se mi způsob jak autoškoly vyučují nové řidiče, zkrátka stress, negativní emoce to vše převyšuje nad tím pozitivním a má motivace se ztrácí) a já nechci, aby byla moje rodina zkalamaná, smutná, ale svůj postoj asi změnit nedokážu. Děkuji za jakýkoliv komentář, radu :) -
Dobrý den,
díky za důvěru a za zajímavý dotaz.
Je vidět, že se zamýšlíte nad světem, který Vás obklopuje, a že v něm hledáte smysl, který Vám uniká. Je pochopitelné, že se pak můžete cítit nešťastný a bezmocný, tlačený do něčeho, co vlastně nechcete. Svět ani lidi okolo nás ale nebudou nikdy dokonalí. Sám píšete o snižující se motivaci, ztrátě zájmu, negativních emocích... to jsou všechno prožitky, které možná souvisí se stavem světa, ale dovolím si napsat, že nepřímo. Váš pohled na svět je to, co určuje, zda bude svět veselý nebo smutný, jsou to Vaše přesvědčení a názory, které ho formují a vybarvují. A v tom se skrývá zároveň i odpověď na Vaši otázku (zda jde s Vaší prokrastinací něco dělat?): jde! Je potřeba pozměnit Váš pohled na sebe a na svět a to nelze prostřednictvím jednoho mailu či odpovědi ve webové poradně. Doporučuji Vám navštívit psychologa a promluvit si s ním svých potřebách i obavách.
Přeju hodně zdaru při hledání smyslu a správné cesty životem.
Jarda Vacek
