27. 3. 2026
Drogy
Dobry den,pritel ma problemy s drogou,ale snazi se prestat.podporuji ho,jak se da.ted vydrzel 4 mesice bez,ale potom prijde nejaky zkrat a drogu si zase vezme.jak mu muzu pomoci,kdyz on sam by chtel prestat,ale boji se vyhledat nejakou pomoc.dekuji
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, je vidět, že partner má motivaci přestat, což je velmi důležitý faktor. Zároveň ale dochází k opakovaným „zkratům“ po období abstinence, což je u závislostí poměrně typické – nejde o selhání vůle, ale o to, že bez podpory a změny vzorců chování se člověk často vrací ke známému řešení.
Pomoci mu můžete hlavně tím, že budete podporovat jeho motivaci ke změně, ale zároveň neponesete odpovědnost za jeho užívání. Důležité je mluvit o tom, co mu pomáhalo ty čtyři měsíce vydržet, a co naopak vedlo k relapsu – často jde o stres, určité situace nebo emoce, které neumí jinak zvládnout. Právě s tímto se pracuje v léčbě.
Obava z vyhledání odborné pomoci je častá, ale většina služeb je diskrétní a může začít i nezávaznou konzultací. Nemusí jít hned o léčebnu, ale například o ambulantní adiktologickou péči, kde se nastavuje konkrétní plán, jak relapsům předcházet. Kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Zároveň je důležité myslet i na sebe – dlouhodobá podpora partnera v závislosti je náročná. Můžete být oporou, ale změna musí vycházet z něj a je v pořádku si nastavovat i vlastní hranice. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
27. 3. 2026
Jak pomoci exmanželovi
Dobrý den, minulý rok jsem se nechala umluvit exmanželem ,že potřebuje pomoc aby přestal pít, že bez nás nemůže být a podobně. Zařídila jsem mu nástup do léčebny, který už byl po sedmé. Po léčení šel k nám domů, máme společnou dceru 13 let. Dostal šanci s ni být a napravit spoustu věcí, které u ni s pitím pokazil, sehnala jsem mu dobrou práci, vše vypadalo, že je na dobré cestě, bohužel jen vypadalo. Po třech měsících ho vhodili z práce , nadýchal. Praci dělal že shání , ale nic s roho, dnes si myslim že nikde nechodil nic, ja musela v říjnu akutně na operaci krční ploténky, měla jsem za sebou hodně špatně dny, on doma pomáhal, ale nebylo to ono, chtěla jsem at odejde, ale nejdříve že je venku zima a mrzne, že nemá kde jit a zase sliby. Ted to vyeskalovalo a musel natvrdo odejit. Vyvolává, slibuje, brečí, jede na city, potřebuje poslat peníze že nemá co jíst, nic mu nedávám. Rázně jsem mu řekla že z mé strany je konec. Je už asi tři dny na nádraží , padají výkřiky že za vše můžu samozřejmně já, za všechno, poslala jsem mu adresy a telefony na místa v Ostravě Armáda spásy kde může přenocovat, dostat jídlo a je tam sociální pracovnice, která mu může poradit co má dělat, reakce: jsem ubohá. Prý to raději skončí. Vim že hraje na city, ale on nemá absolutně žádnou schopnost si nějak pomoci, nedělá vůbec nic jen se lituje. Něčím co dělat, ja už ale nemůžu a hlavně k vůli dcery ani nechci. Potrebuji chránit hlavně ji. Zároveň mám ale výčitky že jsem ho v tom nechala a otočila se k němu zády. Co když si opravdu něco udělá? Jak s tím mám potom žít? Je nějaká možnost aby se s toho dostal? Ma 58 let. Dekuji Jarka
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, se jedná o dlouhodobě rozvinutou závislost s opakovanými relapsy, manipulací a tlakem na okolí. Sedm léčeb, ztráta práce kvůli alkoholu, neschopnost si zajistit základní fungování a současné „hraní na city“ jsou bohužel typické projevy. To, že jste nastavila jasnou hranici a ukončila soužití, je v této situaci zcela legitimní a zároveň důležité i pro ochranu Vaší dcery.
Pocity viny, které máte, jsou velmi časté u blízkých osob. Je ale důležité si uvědomit, že jeho pití ani jeho rozhodnutí nejsou ve Vaší moci. Nabídla jste mu pomoc, opakovaně, včetně léčby i konkrétních kontaktů na služby, které může využít. To je maximum, co může blízký člověk udělat. To, že on tuto pomoc nevyužívá, není Vaše selhání.
Vyhrožování tím, že si něco udělá, je často součástí tlaku a manipulace. Pokud byste měla pocit, že je skutečně v akutním ohrožení, je na místě kontaktovat záchrannou službu nebo policii, ale není Vaší rolí ho „zachraňovat“ tím, že mu poskytnete zázemí nebo peníze. To by jeho situaci dlouhodobě spíše udržovalo.
Ano, možnost změny existuje i v jeho věku, ale pouze ve chvíli, kdy se pro ni rozhodne on sám a začne spolupracovat. Bez toho se situace obvykle nemění.
Pro Vás je teď zásadní chránit sebe a dceru. Pokud byste potřebovala podporu v tom, jak zvládat pocity viny a tlak z jeho strany, můžete se obrátit na odborné adiktologické služby, kde poskytují poradenství i pro blízké osoby. Kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Podle toho, co popisujete, jste pro něj udělala opravdu hodně. To, že teď myslíte i na sebe a své dítě, není selhání, ale zdravé rozhodnutí. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
27. 3. 2026
alkohol
Dobré odpoledne,
prosím Vás o radu, jak se zachovat - mám kamarádku (70 let), která už asi dvacet let pije. Jednou více, jednou méně. Žádné domluvy samozřejmě nefungují, dokonce ani od její dcery. Vše vyvrcholilo o letošních vánocích, kdy se doma dostala do stavu, kdy jsem jí musela zavolat záchrannou službu (jednak z důvodu opilosti - přes 4 promile, jednak z důvodu úrazu). Po ošetření skončila na záchytce. Nějakou dobu vypadala v pohodě, dnes jsem zjistila, že opět pije...nevím co dál. Už jsem jí řekla, že s ní končím - upřímně už nemám sílu ji zase "tahat" z dalších excesů. Mám rodinu, zaměstnání, starám se o 90 ti letou nevidomou maminku...a přeci jen mám výčitky, pochybnosti, jestli pro ni ještě nemůžu něco udělat.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, se jedná o dlouhodobou závislost na alkoholu, která má opakovaně závažné zdravotní i sociální dopady. Situace, kdy došlo k intoxikaci nad 4 promile a nutnosti zásahu záchranné služby, ukazuje na vysoké riziko pro její zdraví i život. To, že se po krátkém zlepšení opět vrací k pití, je u závislosti bohužel velmi častý průběh.
Je důležité říct, že pokud ona sama nechce situaci řešit, možnosti okolí jsou omezené. Opakované „zachraňování“ často vede k vyčerpání blízkých, což popisujete i u sebe. Vaše reakce, že už nemáte sílu a potřebujete si nastavit hranice, je zcela pochopitelná a legitimní. Neznamená to, že ji opouštíte, ale že chráníte své vlastní zdraví a fungování.
Pomoci můžete spíše tím, že jí nabídnete podporu ve chvíli, kdy by sama chtěla něco změnit – například doprovod k lékaři nebo do adiktologické služby. Zároveň je ale v pořádku nepřebírat odpovědnost za její pití a jeho důsledky.
Pokud byste chtěla situaci ještě probrat nebo hledat způsoby, jak ji zvládat z Vaší pozice, můžete se obrátit na odborné služby pro blízké osoby. Kontakty najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Vaše výčitky jsou pochopitelné, ale podle toho, co popisujete, jste pro ni už udělala velmi mnoho. Není ve Vaší moci její závislost vyřešit, pokud ona sama nechce. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
22. 3. 2026
Sázky, loterie a nakupování
Dobrý den.
Prosím o radu. Můj otec je senior - 84 let, vdovec, absolvent VŠ, samostatně žijící v bytě 2+1 v menším městě. Po smrti manželky (mé maminky) u něho pozoruji výraznější změnu v přístupu k finančním prostředkům.
Ve zvýšené míře sází SPORTKU, EUROJACPOT, kupuje stírací losy a využívá on-line nakupování. Přibližná částka, kterou ze starobního důchodu takto "investuje" je 15000 - 20000,- Kč měsíčně. Zatím maximální "prosázená a pronakupovaná" částka byla 42000,- za měsíc. Jelikož pobírá standardní starobní důchod ve výši 25500,-Kč, tak na ostatní běžné výdaje spojené s bydlením (nájem, elektřina, plyn, vodné a stočné), službami (ČT, ČR, internet, mobilní operátor) a stravou, nezbývá potřebné množství finančních prostředků. V takovém případě dochází k čerpání peněz z úspor. Zatím tatínek nemá žádné dluhy. Situaci se snažím ve spolupráci se sourozenci (sestrou a bratrem) nějak korigovat, ale bez výraznějších úspěchů.
On-line nákupy jsem částečně omezila omezením internetového přístupu k oblíbenému e-shopu. Toto omezení tatínek obešel korespondenčním nebo telefonickým objednáváním. Objednávaným sortimentem je převážně oblečení (např. běžecké kraťasy, fotbalová obuv) dále hodinky, ruční nářadí, solární zahradní světla apod.. Jsou to zcela nepotřebné věci, které zakoupí, uloží a "zapomene" na ně. Nevím zda se v jeho případě jedná již o nějakou závislost nebo je to ještě v pořádku.
Nevím jak se zachovat a jak s ním máme se sourozenci jeho problematické jednání řešit.
Předem děkuji za vaši odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, se u Vašeho otce pravděpodobně jedná o problémové chování v oblasti hazardu a nakupování, které už má reálné dopady na jeho fungování. Výše částek, které pravidelně vydává, neschopnost to korigovat, obcházení nastavených omezení a čerpání úspor ukazují, že nad tím ztrácí kontrolu. Ve vyšším věku je navíc vždy potřeba zvažovat i možné souvislosti s psychickým stavem po ztrátě partnerky nebo s kognitivními změnami, které se mohou projevovat právě zhoršeným hospodařením s penězi.
V této situaci je důležité kombinovat dva přístupy. Jednak otevřenou, klidnou komunikaci zaměřenou na konkrétní dopady jeho chování (např. že mu nezbývají peníze na běžné výdaje), nikoli jen na „zákazy“. Zároveň ale bývá potřeba i praktická ochrana – například větší kontrola financí, omezení přístupu k vyšším částkám nebo nastavení přístupu k účtu, pokud by s tím souhlasil.
Pokud by se situace dál zhoršovala nebo by nebyl schopen své jednání korigovat, je na místě zvážit i vyšetření u praktického lékaře či neurologa/psychiatra, aby se vyloučily kognitivní poruchy. Současně se můžete obrátit na odborné adiktologické služby, kde Vám pomohou situaci řešit jako rodině a nastavit další postup. Kontakty najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
To, co popisujete, není „jen zvyk“ nebo neškodná zábava, ale chování, které může postupně ohrozit jeho finanční i celkové fungování. Je dobře, že to řešíte včas a společně jako rodina. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
21. 3. 2026
Popíjení vína
Dobrý den,je mi 52 let,s manželem žiji 32let,děti máme dávno dospělé,mají své životy.Muž je o 15let starší.Celkem dost popíjí víno.Kdysi jsem si ho s ním také dávala.Nyní se mi to zhnusilo,nechybí mi to,navíc musím zhubnout a věnuji se jiným koníčkům.Manžel pije tak dvakrát týdně,najednou vysaje až přes dva litry.Mohlo by se jednat o závislost?Muž je jinak pozorný,celkem se stará,ale nemá koníčky,přátele,všechno musím iniciovat já.Alkohol a drogy zničily mé dceři vztah,její partner byl otřesný.V pivu se mi také utápí nejlepší kamarádka.manžel má navíc cukrovku a dost medikace na tlak,střeva atd.Já jsem řadu let v léčbě depresí,takže pořád s něčím bojuji.Poraďte prosím,utéct nemám kam.Finančně na něm visím,mám Id druhý stupeň,k tomu úklid.Děkuji za vše.On vlastně pil odjakživa,jen jsem to tolik nevnímala,pak byl zlý,protivný a ráno se tvářil jak měsíček.Díky Zdenda
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, se u Vašeho manžela může jednat o rizikové až problémové pití. Nejde ani tak o frekvenci, ale o způsob – vypití velkého množství alkoholu najednou, změny nálady po pití a dlouhodobý vzorec „ventilování“ alkoholem jsou varovné znaky. V kombinaci s věkem a zdravotními potížemi (cukrovka, tlak, další medikace) je to pro jeho organismus výrazná zátěž. To, že ráno funguje, neznamená, že je vše v pořádku.
Zároveň je důležité říct, že pokud on sám problém nevnímá, změnu u něj nemůžete vynutit. Smysluplnější bývá klidně mluvit o tom, co to dělá s Vámi – o obavách, únavě a tom, jak na Vás jeho pití působí. Vhodné je také nastavovat si vlastní hranice, co ještě jste ochotná snášet a co už ne, a chránit si vlastní prostor a zdraví.
Vzhledem k tomu, že sama řešíte náročné období a zdravotní potíže, by pro Vás mohlo být velmi užitečné obrátit se na odbornou pomoc i bez jeho účasti. Konzultace v adiktologické ambulanci nebo poradně pro blízké Vám může pomoci situaci lépe zvládat a ujasnit si další kroky. Kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/, případně je možnost dorazit do naší ambulance (Apolinářská 4, Praha 2, 12800), kde každou středu od 14:30 probíhá skupina pro rodinné příslušníky a osoby blízké.
Vaše situace není jednoduchá, ale nejste v ní sama a je v pořádku hledat podporu i pro sebe. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
19. 3. 2026
Marihuana a paranoia
Dobrý den, ráda bych se zeptala , jak dlouho trvaji paranoidni stavy u někoho , kdo dlouhodobě kouřil marihuanu, přestal … a co s tím , je to dost náročné v partnerském vztahu… ztráta přátel atd…( pořád ho někdo sleduje, nabourává se mu do telefonu….. podezírá všechny), jako rodina si nevíme rady… při vyhledání psychiatra jsme neuspěli, pokaždé tam byl jiný lékař… navíc si dotyčný myslí, že nemá problém…
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z toho, co popisujete, se pravděpodobně nejedná jen o běžné „doznívání“ po užívání marihuany, ale o stav, který může mít charakter psychotických obtíží. Paranoidní myšlenky, pocit sledování nebo narušení soukromí mohou u některých lidí po dlouhodobém užívání konopí vzniknout nebo se jím „odstartovat“. Délka trvání je velmi individuální – u části lidí obtíže odezní během několika týdnů až měsíců po vysazení, u jiných mohou přetrvávat déle a vyžadují cílenou léčbu.
Klíčové je, že pokud dotyčný nemá náhled na problém, bývá spolupráce složitá. V komunikaci se osvědčuje spíše klidný, nehodnotící přístup a zaměření na to, co prožívá (např. že musí být velmi zatěžující mít pocit, že ho někdo sleduje), než snaha ho přesvědčit, že se mýlí. Zároveň je důležité chránit i sebe a nastavovat hranice v situacích, které jsou pro Vás už neúnosné.
Vzhledem k intenzitě obtíží by bylo vhodné trvat na psychiatrickém vyšetření, ideálně v zařízení, kde je možné zajistit kontinuitu péče. Pokud by se stav zhoršoval (silné bludy, dezorientace, riziko pro sebe nebo okolí), je na místě i akutní vyšetření přes psychiatrickou pohotovost.
Doporučit Vám můžeme také obrátit se na odborné adiktologické služby ve Vašem okolí, kde Vám poradí i s tím, jak situaci zvládat jako rodina. Přehled najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
19. 3. 2026
Ambulantní psychiatrie se zaměřením na adiktologii
Dobrý den, můj syn (věk 17 let a 7 měsíců) byl již podruhé hospitalizován pro užití více drog s toxickou psychózou. Nyní po propuštění hledáme ambulantního psychiatra se specializací na adiktologii. Zatím se nám nepodařilo nikoho sehnat. Můžete nám prosím poradit, na koho se obrátit? Zároveň synovi dochází medikace, kterou při hospitalizaci nasadili a nyní nemáme, kdo by mu ji předepsal. Děkuji za pomoc.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Bohužel kapacita psychiatrů věnujících se této problematice je často omezená. Doporučuji vyhledat například adiktologickou ambulanci jako takovou, kde se věnují dospívajícím, a psychiatr je součástí týmu (https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/), případně zkuste organizaci Kappa, kde se psychiatři věnují i závislostem: https://www.kappa-praha.cz/nas-tym. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
12. 3. 2026
Alkohol
Manžel má abstinenční příznaky tel.cislo kde se mám obrátit?
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Pokud jsou abstinenční příznaky život ohrožující, je na místě zavolat záchrannou službu. Pokud sháníte pro manžela odbornou pomoc v rámci hospitalizace (detox), posílám odkaz na mapu pomoci, kde naleznete tento typ služeb dle krajů v ČR: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Na odkazu se nachází i seznam ambulancí, které bych doporučila oslovit ve chvíli, kdy chce manžel se svou situací sám něco dělat a vyhledat podporu adiktologa, ale zároveň ho abstinenční příznaky nelimitují v běžném každodenním fungování. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
4. 3. 2026
Marihuana
Dobrý den,
kde začít? Potřebuji pomoc, pomoc s dospělým synem (18let), který žije ve společné domácnosti se mnou a mým manželem. Nedokáže fungovat bez marihuany, kouří nekolikrát denně, nevidí v tom problém, jeho žití začíná být obtěžujíci, začíná vynechávat základní hygienické návyky - je mu jedno jestli je okoupaný, že je cítit po smradu z toho kouření, že smrdí celý dům, že žije " jak na skládce", v klidu si zakouří těsně před odchodem do práce. Pokud v práci není, dokáže proležet nebo prospat i několik dnů. Pomoc odmítá, myslí si, že má vše pod kontrolou. Máme možnost nějak pomoct? Když nechce? Každá komunikace je už tak vyhrocená, že spíš pořád na něj křičíme než že by jsme se v klidu domlouvali.
Měl cca 3 týdny, kdy se sám rozhodl, vše vyhodil, uklidil, staral se o sebe, byl komunikativní, ale bohužel se k tomu po krátké době vrátil a více a intenzivněji.
Tato situace je už hodně psychicky náročná, občas mám pocit, že už to nezvládneme. Vyhružujeme. Už jsem se snížila i k tomu, že vyhrožuji vyhazovem z domu, že ho tam nechceme, pokud bude pokračovat. Že nás tím ničí a obtěžuje.
Je něco, co můžeme pro něj udělat?
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z Vašeho popisu je velmi patrné, jak náročná a vyčerpávající pro Vás současná situace je. Když rodiče sledují, že jejich dítě postupně ztrácí běžné návyky, energii i zájem o fungování v každodenním životě, bývá to velmi frustrující a často to vede k napětí, hádkám a bezmoci, kterou popisujete. Už jen to, že pomoc aktivně hledáte, je důležitý krok.
U dospělých dětí je bohužel časté, že problém s užíváním konopí samy nevnímají a pomoc odmítají. Přímé přesvědčování nebo tlak pak často vede spíše k dalším konfliktům než ke změně. Z praxe se spíše osvědčuje snažit se mluvit o konkrétních dopadech chování na společné soužití a nastavovat jasná pravidla fungování v domácnosti. Nejde ani tak o tresty, ale o srozumitelné hranice – například co je a není možné ve společném bydlení tolerovat. Zároveň je důležité, aby rodiče v těchto pravidlech byli jednotní a snažili se komunikovat spíše v klidnější chvíli než v momentě vyhrocené hádky.
To, že se syn na několik týdnů dokázal sám dát dohromady, uklidil a fungoval jinak, je přitom poměrně důležitá informace. Ukazuje to, že změna u něj možná je, ale zatím ji nedokáže dlouhodobě udržet. V takové situaci může pomoci odborná podpora, i když ji zatím odmítá. Často je dobrým prvním krokem, když se na poradnu obrátí právě rodiče a s odborníky proberou, jak v podobné situaci postupovat a jak komunikaci doma nastavit. Kontakty na adiktologické poradny a služby ve Vašem okolí najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Konzultace může proběhnout i bez přítomnosti syna a může Vám pomoci hledat konkrétní způsoby, jak situaci zvládat a zároveň chránit i vlastní psychické zdraví.
Je pochopitelné, že při dlouhodobém stresu už někdy dochází i k výhrůžkám nebo křiku, většina rodičů se v takové situaci dříve či později ocitne. Důležité ale je, abyste na tuto situaci nezůstávali sami. Podpora odborníků může pomoci nejen při hledání cesty k synovi, ale také při tom, aby pro Vás byla situace doma alespoň o něco únosnější. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
24. 2. 2026
Rodicovska skupina
Dobrý den, hledam pomoc pro sebe. Jsem mama 21 leteho syna, který se potyka se zavislosti na drogách. Hledám terapeuta adiktologa nebo skupinovou terapii rodicu zavislych.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Skupinu pro rodinné příslušníky a osoby blízké můžete navštívit u nás na Klinice adiktologie. Probíhá každou středu od 14:30 do 16 hodin, není třeba se objednávat, stačí pouze počkat v čekárně, kde si Vás vyzvednou kolegyně. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
21. 2. 2026
Alkohol + hazard
Jsem partnerka alkoholika a zavisleho na hazardu.On teda tvrdi ,že je v pohodě a problém mám já,prý to moc řeším .Jsme spolu 5 let.Ze začátku si jen občas koupil los ( třeba 5 najednou ) Chodil do práce a jednou za cca2 měsíce se opil .Hodně a pil tak ,že sem ho třeba neviděla 3 dny .V té době nechodil do práce.Vždycky říkal potřebuji ventilovat .Teď už je veden na úřadu práce .Občas pracuje na černo.Střízlivý nedá ani týden .Neskutečně lže.Denně losy ,sázky .Dokonce hraje on line ( na to sem přišla včera) .Nevím jakým způsobem získává peníze.Už byl i odvezen na záchytku .Já už v podstatě nežiju,ale přežívám .Určila jsem i pravidla v době opilosti ke mě nesmíš Který první den pití nerespektuje až když ho odtahnu k němu do pronajateho bytu tak tam pak pije nekolik dnů .V opilosti je extrémně agresivní ( vyhozené nadobí z okna,rozkopaný nábytek ,rozmlácený auto ap )Odbornou pomoc odmítá nemá problém .Exekuce neřeší.Dluhy kolem milionu.Ani s exekutorama nekomunikuje.A já se ptám jak od něj pryč ?Už se to zkusila a vlezl za mnou do práce oknem( přes sklo).A bojim se ho opustit .Tak raději snášim 3 dny ,že pije je u sebe.A pak je chvilku hodnej.To zrovna teda sázi .
Dobrý den, děkujeme za dotaz,
z toho, co popisujete, už nejde „jen“ o závislost, ale o situaci, která je pro vás vážně ohrožující. Kombinace těžkého pití, hazardu, dluhů, lhaní, agresivity, ničení majetku, porušování vašich hranic a dokonce vniknutí do práce přes okno je velmi závažná. Vaše obavy jsou naprosto oprávněné. To, že máte strach odejít, není slabost – je to přirozená reakce na opakovanou zkušenost s agresí a nepředvídatelností.
Dle popisu by se již mohlo jednat o rozvinutou závislost na alkoholu i hazardu, navíc s výraznými rizikovými projevy chování. To, že partner problém popírá a odmítá pomoc, je u závislostí časté. Zásadní ale je, že vy jeho chování nemůžete změnit ani kontrolovat. V tuto chvíli je prioritou vaše bezpečí, ne jeho léčba.
Doporučovali bychom začít řešit bezpečný plán odchodu s odborníky, ideálně diskrétně. Obrátit se můžete na intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím (například Rosa, Akorus) nebo na krizovou linku. Pokud by hrozilo bezprostřední nebezpečí, je na místě volat Policii ČR. Kontakty na odborné služby ve vašem regionu v rámci adiktologie najdete také na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Je důležité, abyste na to nebyla sama. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
18. 2. 2026
Alkohol
Dobrý den, postupem času u mě začalo docházet k tomu, že mám potřebu se alkoholem "dorazit", tj. dám-li si alkohol bezproblémově ve společnosti např. 3 piva, tak pak mám nutkání si např. koupit "něco na cestu" a dny, kdy se požije byť menší množství alkoholu, tak končí spánkem a zvýšilo se tak také množství "oken", kdy si nepamatuji poslední hodinu až dvě z daného dne. Do praccního života mi alkohol zatím nezasáhl, v osobním životě tuto negativní změnu akcentuje moje žena s důrazem na potenciálně špatný vliv na děti, kterému bych se rád sám vyhnul. Lze toto řešit nějakým systémem kontrolovaného pití a jaký byste doporučili nebo se již jedná o míru alkoholismu/problematického pití, při které je jediným řešením abstinence? Pomohla by konzultace s odborníkem v oblasti psychologie apod.? Děkuji.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Z Vašeho popisu je patrné, že se objevují varovné znaky rozvíjejícího se problémového pití. Jde zejména o ztrátu kontroly po prvních dávkách alkoholu („dorazit se“), pokračování v pití o samotě, epizody výpadků paměti (okna) a postupné navyšování množství. Právě ztráta kontroly a amnézie patří mezi významné rizikové ukazatele, i když zatím nedochází k přímému dopadu do pracovního fungování. To, že změnu reflektuje Vaše partnerka a Vy sám ji vnímáte, je důležitý ochranný faktor.
Kontrolované pití je u části lidí možné, ale obvykle funguje spíše u méně rozvinutých forem problémového užívání a vyžaduje jasná pravidla (např. předem stanovený počet nápojů, pomalé tempo, střídání s nealkoholickými nápoji, nulové „doplňování na cestu“, několik zcela abstinentních dní v týdnu). Pokud však dochází k opakované ztrátě kontroly a výpadkům paměti, bývá úspěšnost kontrolovaného režimu nižší a bezpečnější variantou může být alespoň dočasná úplná abstinence s následným vyhodnocením situace.
Konzultace s odborníkem (adiktolog, klinický psycholog) je v této fázi velmi vhodná. Může pomoci zhodnotit míru rizika, nastavit realistický plán a předejít dalšímu prohlubování potíží. Kontakty na specializované služby podle regionu naleznete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Vaše otevřenost a ochota situaci řešit v této fázi výrazně zvyšují šanci, že se problém podaří stabilizovat dříve, než dojde k závažnějším dopadům. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
16. 2. 2026
nadměrné hraní počítačových her
Dobrý den,
obracím se na vás s prosbou o radu. Syn 18.let, přestal mít zájem o školu, sport. Je v 3. ročníku SŠ, z důvodu vysoké absence nebyl na pololetí klasifikován. Stratil smysl a motivaci něco dělat, víc spí nebo si hraje hry na počítači. Nechce si připustit, že má problém a čas strávený na počítači mu nepřipadá dlouhý. Když nehraje je smutný, říká, že nemá kamarády, cítí se sám, nemá motivaci chodit do školy, sportovat, nemá smysl života... jak mu pomoci ? Děkuji za radu.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Podle toho, co popisujete, se u syna může jednat nejen o nadměrné hraní her, ale i o možné depresivní ladění (ztráta motivace, smutek, pocit nesmyslu života). Hraní pak může fungovat jako únik od nepříjemných pocitů.
Zkuste s ním mluvit spíše o tom, jak se cítí, než kolik času tráví u počítače. Vyhněte se výčitkám, nabídněte zájem a podporu. Důležité je také zvážit odbornou pomoc – praktický lékař, psycholog či psychiatr mohou pomoci zmapovat, zda nejde o depresi nebo rozvíjející se závislost.
Pokud by mluvil o tom, že jeho život nemá smysl, berte to vážně a neváhejte vyhledat odbornou pomoc co nejdříve. Doporučujeme navštívit stránky www.digirozhledna.cz, které slouží jako podpora pro rodiče právě v této oblasti. Naleznete zde jak kontakty na odborníky, tak možnost otestovat se atd. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
12. 2. 2026
Manžel alkoholik?
Dobrý den, ráda bych se zeptala na mého může. Vždy měl rád pivo, podobně jak jeho otec co předloni zemřel na rakovinu jater. Když ho pije nedá se dvě, ale kolem deseti. Na dvě piva jít neumí. Od covidu je na home office, je poměrně vysoko postavený manager. Doma zabezpečuje vše finančně, stará se o děti, vaří, pere, uklízí, chodí do školky na třídní schůzky, vozí moji nemocnou mamku po doktorech. ALE... Když jedem na kola, tak samozřejmě cíl či po cestě musí být pivovar, když vymyslí výlet tak na cestě musí být hospoda. Na převážně večerní směny u PC, tak to těch devět kousků spolehlivě dá, navíc mu ráno nic neni. Nebudu ani já ze sebe dělat svatouška abstinenta, ale od mateřské jsem svou spotřebu alkoholu stáhla na půl, problematiku si uvědomuji. V týdnu se snažím večery o čajíčkách. Chodím cvičit. Neříkám že se na výletě na cestě nezastavím ráda na pivo, ale vadí mi to hrozné množství co tam nahrne. Už mě na to upozornila i moje maminka, jak moc to tam hrne. Často dělá že si v půlce piva objednává další, aby náhodou neseděl v hospodě u prázdného půllitru. Ostatně to dělal i jeho otec, byl schopný praštit do stolu, když seděl v putice na suhcu chvíli. V podstatě nevydrží týden nepít, max dva dny to je strop. Tento rok jsem se z ničeho nic ze dne na den rozhodla držet suchý únor, to je doma samozřejmě keců, že jsem nepříjemná, ať už si dám skleničku. Vcelku se mi otevřeli oči, vidím jak na tom je. Se suchým únorem nemám problém, ale to jsem věděla. Když piju dam si 2 sklenky vína či max tři piva (ano dřív to tak nebylo) ale teď nevidím u sebe problém (aspoň doufám), alkohol spíš úplně vysazuju kvůli kaloriím, následné únavě, horší fyz .výkonost a zadržovaní vody. Jak jsem psala ráda chodím cvičit. Chci mít aktivní tento věk i s mužem a dětmi a ne se přehoupnout s nemoci rovnou do stáří. Jinak manžel má samozřejmě ve 42 letech zrav. problémy. Bere dva prášky na tlak a má nemocná střeva, chronický průjem. Zvýšené jaterní hodnoty dlouhodobě. Za toto mu opravdu nadávám, že si za to může svou životosprávou, ale to není řešení že? Jak ho donutit aspoň snížit spotřebu?
Dobrý den, děkujeme za dotaz,
z toho, co popisujete, je patrné, že vás situace dlouhodobě trápí a zároveň si zachováváte velmi realistický pohled. To, že manžel funguje pracovně i doma, nevylučuje rozvoj závislosti. Pití deseti piv na posezení, neschopnost dát si „jen dvě“, potřeba mít stále plný půllitr, nemožnost vydržet týden bez alkoholu a zdravotní dopady včetně zvýšených jaterních testů už jsou varovné signály rizikového až závislostního pití. To, že mu ráno „nic není“, není známka odolnosti, ale tolerance, která se při dlouhodobém užívání zvyšuje.
Důležité je říct otevřeně, že nikoho nelze donutit přestat nebo výrazně omezit pití, pokud sám problém nepřipustí. Tlak, vyčítání nebo moralizování obvykle vedou spíše k odporu a bagatelizaci. Mnohem účinnější bývá mluvit o sobě, tedy o tom, jak se vy cítíte, čeho se bojíte, co vám vadí a jaké máte obavy o jeho zdraví i o společnou budoucnost. Ne ve chvíli, kdy pije, ale v klidném období. Konkrétní zdravotní fakta, například dlouhodobě zvýšené jaterní hodnoty a léčba hypertenze ve 42 letech, jsou legitimní argument.
Zároveň je dobré držet si vlastní hranice. To, že jste omezila pití a že vám abstinence nečiní potíže, je pozitivní. Pokud vás nutí pít, je v pořádku to odmítnout. Někdy partner reaguje podrážděně právě proto, že abstinence druhého mu nastavuje zrcadlo.
Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu by bylo velmi vhodné, aby alespoň konzultoval své pití s praktickým lékařem nebo adiktologem. Nemusí jít hned o léčbu závislosti, může to být nezávazná konzultace o rizicích a možnostech omezení. Kontakty na adiktologické ambulance najdete podle regionu na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
Pokud by manžel pomoc odmítal, můžete podporu vyhledat i vy sama, například v již zmíněné ambulanci. Pomůže vám to nastavit hranice a chránit sebe i děti. Vaše obavy jsou vzhledem k rodinné anamnéze i jeho současnému zdravotnímu stavu zcela pochopitelné. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
10. 2. 2026
Alkohol
Dobrý den,moje dcera má problémy s alkoholem.Je dospělá a odmítá si připustit, že je alkoholik.Ráda bych jí pomohla,ale není to v mých silách. Jak navedeme řeč o alkoholu je nepříjemná a v opilosti i agresivní(slovně).Prosím o radu jak s ní komunikovat a pokusit se najít odbornou pomoc.Děkuji s pozdravem bezradná matka
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Situace, kterou popisujete, je pro rodiče velmi vyčerpávající a bezmoc, kterou cítíte, je pochopitelná. Pokud je Vaše dcera dospělá a sama si problém nepřipouští, možnosti přímého „donucení“ k léčbě jsou omezené, pokud bezprostředně neohrožuje sebe nebo okolí. Změna je většinou možná až ve chvíli, kdy si člověk sám připustí, že mu alkohol způsobuje potíže.
V komunikaci se zkuste vyhnout nálepkování typu „jsi alkoholička“ a spíše mluvte o konkrétních situacích a dopadech, které pozorujete, například jak na Vás působí její chování v opilosti nebo jaký o ni máte strach. Vhodné je volit klidný čas, kdy není pod vlivem alkoholu, a mluvit za sebe, nikoli proti ní. Pokud reaguje podrážděně nebo agresivně, je důležité chránit i sebe a rozhovor v takové chvíli ukončit. Součástí řešení je také nastavení vlastních hranic – co ještě jste ochotná tolerovat a co už ne.
Doporučujeme, abyste odbornou pomoc vyhledala i Vy sama, i když dcera zatím nechce. Konzultace pro rodinné příslušníky může pomoci ujasnit další postup a poskytnout Vám podporu. Kontakty na adiktologické služby ve Vašem regionu naleznete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/, v naší ambulanci každou středu od 14:30 probíhá skupina pro rodinné příslušníky a osoby blízké, na kterou také můžete dorazit. V případě zhoršení stavu dcery nebo ohrožení jejího zdraví je na místě kontaktovat lékařskou pomoc. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
10. 2. 2026
Digizávislost
Dobrý den, pracuji jako vychovatelka na internátě a mám starost o jednoho našeho studenta (20 let), který tráví veškerý svůj volný čas na počítači. Lze mu nabídnout nějakou pobytovou službu nebo komunitu, kde by mu ze závislosti pomohli, pokud by byl motivován? Nebo mohl by docházet např. do gambling poradny? Vím, že je to trochu něco jiného, ale hledám pro něj co nejpřiléhavější pomoc.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Pro tento typ závislostní problematiky je těžké doporučit přímo konkrétní službu, často záleží na dohodě s personálem a na konkrétním případě. Doporučila bych spíše zkusit nejprve vyhledat adiktologickou ambulanci jako takovou, kde může Váš student konzultovat nejprve vše s adiktologem, který ho případně nasměruje dále. Seznam ambulancí naleznete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
3. 2. 2026
nikotinové sáčky
Dobrý den,
jsem matkou patnáctiletého syn. Chlapec je v deváté třídě. Dnes ráno, jsem náhodou v hrnku od jeho čaje, který mi rozespalý donesl, uviděla nikotinový sáček. Jsem učitelka, tak vím, o co jde. Syn se vrátí ze školy v podvečer. Informace nemám, jen vím, že je teď pod tlakem vzhledemi k přijímacím zkouškám. Jinak je zdravý a ve škole prospívá. Jak prosím reagovat? Děkuji. Buďte zdrávi.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Situace, kterou popisujete, je pro rodiče pochopitelně znepokojivá, zvlášť pokud se jedná o dítě v období zvýšené zátěže, jakou jsou přijímací zkoušky. Nález nikotinového sáčku nemusí nutně znamenat rozvinutou závislost, u dospívajících se často jedná o experimentování nebo snahu zvládat stres a tlak okolí. Přesto je důležité situaci nepodcenit a reagovat klidně a otevřeně. Doporučujeme vést se synem rozhovor ve chvíli, kdy budete mít oba dostatek času a prostoru, bez obviňování či vyhrožování. Zajímejte se o to, jak se cítí, co ho k užívání vedlo a zda nikotin vnímá jako pomoc při zvládání napětí. Současně je vhodné jasně a srozumitelně sdělit, že užívání nikotinových výrobků v jeho věku není v pořádku a může mít negativní dopady na zdraví i vývoj mozku. Pokud by se ukázalo, že sáčky používá opakovaně nebo je pro něj obtížné s nimi přestat, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Konzultace s adiktologem nebo školním psychologem může pomoci jak synovi, tak Vám jako rodiči, najít vhodný způsob podpory a prevence dalšího rizikového chování. Kontakty na odborná pracoviště ve Vašem regionu můžete nalézt prostřednictvím Mapy pomoci na adrese https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
25. 1. 2026
Alkohol
Dobrý den,prosila bych o radu.Dcera 35,VŠ,žije s 6 letou dcerou v otcem dítěte ve vztahu,kde se na ní děje psychické domácí násilí.Není schopna ho vyhodil.Je to její byt.Začala pít.Jsem bezradná,co mám dělat,abych jí pomohla.Kde by se mohla poradit.Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Z Vašeho popisu je patrné, že se jedná o velmi těžkou situaci. Pokud Vaše dcera dlouhodobě žije ve vztahu, kde dochází k psychickému domácímu násilí, a začala situaci zvládat alkoholem, je důležité vnímat pití jako reakci na přetížení, ne jako její selhání. Alkohol v tomto kontextu funguje jako krátkodobá úleva, ale postupně problém prohlubuje a ohrožuje ji i dítě.
Zásadní je, aby Vaše dcera měla možnost mluvit s odborníky, kteří se věnují jak závislostem, tak problematice domácího násilí. Vhodná je adiktologická ambulance, kde může řešit pití, ale zároveň i bezpečí sebe a své dcery. Pokud by násilí eskalovalo, je namístě kontaktovat specializované služby pro oběti domácího násilí, které mohou pomoci s plánem bezpečí a dalšími kroky.
Vy sama můžete pomoci tím, že budete dceři oporou a budete ji opakovaně, klidně a trpělivě směrovat k odborné pomoci. Důležité je, aby na řešení nezůstávala sama. Přehled adiktologických služeb i dalších forem pomoci najdete na Mapě pomoci na www.drogy-info.cz, kde lze vyhledat zařízení podle místa bydliště. Pokud si nebude jistá, kam se obrátit, může být prvním krokem i anonymní telefonická konzultace s Národní linkou pro odvykání (800 350 000). Zároveň můžete ambulantní služby využít i Vy jako rodinný příslušník. V naší ambulanci každou středu od 14:30 do 16:00 probíhá skupina pro rodinné příslušníky a osoby blízké, kam se můžete přijít poradit.
Je dobře, že se snažíte situaci řešit včas, to je pro Vaši dceru i vnučku velmi důležité. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
15. 1. 2026
Závislost na telefonu
Dobrý den,
obracím se na vás ohledně naší dcery, která bude mít brzy 18 let. Má problém s nadměrným používáním telefonu a sociálních sítí, je často náladová, protivná a odmítá se učit či plnit domácí povinnosti.
Strava je velmi omezená – hlavně salámy, rohlíky, sushi; často si kupuje colu a Red Bull. Pokusy o trávení času společně nebo hraní her končí tím, že drží telefon a reaguje agresivně, pokud jí ho vezmeme.
Domácí dohody a hranice jsme zkoušeli, bohužel bez úspěchu. Máme také podezření, že může posílat intimní / nahé fotky, což nás velmi znepokojuje.
Rádi bychom získali online podporu a poradenské vedení, jak jí pomoci zvládat emoce, motivovat ji a omezit návykové a rizikové chování na telefonu, a zároveň jak jako rodiče nejlépe postupovat.
Děkujeme za vaši pomoc.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Chování Vaší dcery už nenaznačuje jen "běžné dospívání", ale užívání telefonu vykazuje závislostní prvky spojené s emoční dysregulací. Agresivní reakce při odebrání telefonu, výrazná změna stravování, podrážděnost a odmítání povinností jsou varovné signály. Doporučujeme neřešit situaci zpřísňováním zákazů, ale spíše vyhledat odbornou pomoc pomoc - ideálně adiktologickou nebo psychologickou konzultaci pro dospívající a rodinu. Důležité je zaměřit se na emoce, které si dcera telefonem reguluje, ne jen na zařízení jako takové. Podezření na posílání intimních fotek je potřeba řešit klidným neobviňujícím rozhovorem a případně s odborníkem - spíše jako otázku bezpečí než kontroly. Jako rodiče se snažte držet hranice, posilovat osobní kontakt a zároveň si nenechat brát veškerou energii bojem o telefon. Odborná podpora Vám může výrazně ulevit a dát návod na konkrétní postup. Doporučuji podívat se na portál Digirozhledna: https://digirozhledna.cz/, kde kromě diginavigátoru pro rodiče naleznete i mapu pomoci, kterou můžete využít pro vyhledání adiktologa, nicméně je ale třeba počítat s dlouhými čekacími dobami. Co je také důležité zmínit, pro efektivní péči a změnu je potřeba zapojit rodinu a pracovat s celým rodinným systémem, ideálně formou rodinné terapie. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
9. 1. 2026
Delirium
Dobry den, švagrová- alkoholicka prodělala pri hospitalizaci v prosinci sve druhe nebo treti delirium, včera propuštěna z nemocnice, dnes opět začala pít. Za jak dlouhou dobu pití hrozi v případě dalsi hospitalizace opet delirium? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
U člověka, který už prodělal opakované delirium tremens, je riziko jeho dalšího rozvoje výrazně vyšší a nástup může být velmi rychlý. Není možné stanovit přesnou dobu, ale delirium se může objevit už po několika dnech intenzivního pití, případně při náhlém přerušení alkoholu, a někdy i během 24–72 hodin. Každé další delirium má navíc tendenci být těžší, s vyšším rizikem komplikací a ohrožení života.
V situaci, kdy začala pít prakticky ihned po propuštění z nemocnice, je riziko velmi vysoké a je na místě brát to jako akutní stav. Pokud se objeví zmatenost, třes, nespavost, halucinace, výrazné pocení, neklid nebo dezorientace, je nutné ihned volat záchrannou službu. U takto zatížené anamnézy je zcela legitimní hospitalizace i bez jejího souhlasu, pokud ohrožuje sebe.
Pro rodinu je důležité vědět, že tohle už není otázka „vůle“, ale těžké somatické i psychiatrické závislosti, kde je opakovaná hospitalizace často jedinou možností, jak předejít fatálním následkům. Zároveň je vhodné, aby se blízcí obrátili i na odbornou podporu pro sebe, například v adiktologické ambulanci nebo poradně pro rodiny. Kontakty lze najít zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
17. 12. 2025
Matka alkoholička
Dobrý den,
Mamka pije s přestávkami už co jsem byla malá bylo to strašné ty pocity nikdy už nezmizí pak na čas po terapii byl klid a mama se dala dohromady dokonce si našla manžela a mají dnes již 16ti letou dceru. Jenže mama se k piti před par lety vrátila a zase s přestávkami, ale moje sestra se začala sebepoškozovat a to dost chodí na terapie mama taky, ale evidentně to moc nepomáhá. Poslední týdny jsou hrozne téměř každý telefonát je mama opila a me už to způsobuje fyzicky zle bolí me břicho a je mi špatně o psychice nemůžu mluvit jinak nevím už jak dal dokonce jsem zvažovala, ze sni přestanu byt v kontaktu protože mama opakuje jen ze ji nikdo nechápe a nevím co prožívá a ze chce klid jenže to říká celý život. Upozorňuji, že nemá práci a přátele. Ma manžela který to cele roky toleruje. Žiju v zahraničí ale i tak me to ničí a vrací se mi vzpomínky na dětství. Navíc ničí život me sestře protože ta je citlivější a už par let v tom žije
Prosím co mam dělat?
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
To, co popisujete, je dlouhodobě velmi zatěžující situace a je pochopitelné, že se u vás objevují jak psychické, tak tělesné reakce. Život s rodičem se závislostí, navíc od dětství, často zanechává hluboké stopy a návraty k pití tyto staré rány znovu otevírají. Je důležité říct, že za maminčino pití nenesete odpovědnost a nemáte povinnost ho „ustát“ na úkor vlastního zdraví.
Zvažování omezení nebo přerušení kontaktu není selhání ani krutost, ale legitimní forma ochrany sebe sama, zvlášť pokud vás kontakt s ní opakovaně zraňuje a destabilizuje. Můžete si nastavit jasné hranice, například nebavit se s ní ve chvíli, kdy je pod vlivem, nebo komunikaci dočasně omezit. To neznamená, že ji přestáváte mít ráda, ale že chráníte sebe. Zároveň je velmi důležité myslet i na vaši sestru – její sebepoškozování je signálem vážného ohrožení a pokud jste v kontaktu s někým z okolí, kdo může zasáhnout (otec, terapeut, škola), je na místě je na situaci upozornit.
Doporučila bych Vám obrátit se na adiktologickou ambulanci, kde se dá využít konzultace i z pozice rodinného příslušníka pro potřebnou podporu a poradenství, jak postupovat. Přehled dostupné pomoci najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Péče o sebe v této situaci není sobectví, ale nutnost. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
14. 12. 2025
Benzodiazepany a jejich zneužiti
Syn nezvládá svůj život a každý týden až 14 dni se uklidňuje xanaxem v kombinaci s kořením konopí. Je mu 20 let a žije v úplné rodině jeďte s mladším 15 letím bratrem. Peníze požaduje od nás rodičů . Nechce jít na adiktologii a podstoupit detox, stále tvrdí, ze to zvládá. Jeho chování je agresivní, manipulativni, když nedosáhne svého. Nemáme na něj žádnou páku. Upadá do větší deprese a utlumení je jediné řešení jeho života, který se nensplňuje podle jeho plánu ( bohužel jen bludy a chimérY) . Nechápe, ze bez práce a disciplíny žádný úspěch nepřichází.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Popisujete velmi rizikovou situaci. Kombinace benzodiazepinů (Xanax) a konopí u dvacetiletého mladého muže, který má depresivní ladění, ztrácí náhled a reaguje agresivně při frustraci, představuje vysoké riziko rozvoje závislosti, zhoršování psychického stavu a eskalace konfliktů v rodině. To, že syn odmítá adiktologii a detox a tvrdí, že situaci zvládá, je v této fázi bohužel typické – náhled bývá snížený právě vlivem látek a deprese.
Důležité je říct, že „páka“ v podobě domlouvání většinou nefunguje. Co však fungovat může, jsou jasné, klidně komunikované hranice: nefinancovat užívání, nenahrazovat důsledky jeho chování a chránit mladšího sourozence před dopady (agrese, chaos). Finanční omezení a podmínění podpory spoluprací s odbornou péčí nejsou trestem, ale ochranným opatřením. Pokud se objevuje fyzická agrese nebo hrozí ublížení sobě či druhým, je na místě krizový zásah (psychiatrická pohotovost, záchranná služba).
Současně doporučuji, abyste Vy jako rodiče vyhledali odbornou konzultaci pro Vás. V adiktologické ambulanci lze probrat konkrétní postupy, práci s hranicemi, rizika benzodiazepinů a možnosti další péče; kontakty najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Pokud by se jeho depresivní stav prohluboval, je na místě i psychiatrické vyšetření – někdy je nutná akutní hospitalizace k bezpečné stabilizaci.
Není vaší rolí ho „přesvědčit“, aby chtěl změnu. Vaší rolí je chránit sebe, rodinu a vytvořit podmínky, které nepodporují pokračování v užívání. To je často nejtěžší, ale nejúčinnější krok. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
13. 12. 2025
Závislost na digitálních technologiích u 14 letého kluka
Dobrý den, můj syn, 14,5 let má problém s nadměrným hraním a nadměrným užíváním pc a mobilu. Potíže se postupně zhoršují. Poslední 2 týdny už úplně přestal chodit do školy. Studuje víceleté gymnázium, je velmi inteligentní, v kolektivu dětí nemá problém, učivo, kdyby do školy docházel zvládá bez problémů, bez učení doma. Absence ve škole časté řeším už několik let, ale stále to nějak šlo, bylo to sem tam. Na syna jsem sama. Jeho táta ho od raného dětství jen kritizoval a deptal, taktéž i mě, takže jsem od něho v synových dvou letech odešla , a pak se vídali sporadicky. Posledních 3,5 roku se s ním syn odmítá videt, s čímž souhlasím, má na otce špatné traumatické vzpomínky. Psychické problémy u syna pozoruji v posledních 5 letech, úzkosti, depresivní ladění. Řešila jsem s psychiatrem, psychologem trochu, nikdo nedoslo bohužel k systematické efektivni psychiterapii, užíval dlouhodobě sertralin, ale bez nějakého efektu vlastně. Posléze naše psychiatrička skončila s praxí a Sertralin jsem mu předepisovala já jako dětská lékařka. Jeho stav byl tak nějak podobný. Sertralin od června 2025 odmítl užívat, vysadil ho, wrav zůstal stejný. Přes letní prázdniny jen hrál na pc a dovolená s ním pro mě byla hodně náročná, jen hrál na mobilu, nechtěl včas vstávat, nechtěl nikam chodit. Poslední asi 3-4 roky pozoruji problém s mobilem a od té doby , co má pc ( asi 2 roky, strašně si ho přál za úspěšné přijímačky na gymnázium) i s PC. Stále hraje hry na pc a mobilu, případně něco čte na mobilu. Na sociálních sítích asi prakticky není. Stav se postupně zhoršuje. Pokud by bylo podle syna, bude hrát od probuzení, ale on by vstal az tak nejdrive v poledne, až do noci hry na pc , ve chvílích ,kdy by nehral na pc, by ležel v posteli s mobilem. Různé rodičovské zámky na mobil a pc nefungují, je schopný a vše hned odisntaluje. Vychovávám ho zcela sama. Moje pokyny prakticky vůbec nerespektuje. Přitom je to jinak kluk s mírnou povahou, dobrosrdečný, nikdy by nikomu neubližoval. Skoro se nemyje, dlouhodbě, musím ho hodně nutit a vše trvá. Zuby si myslím už nečistil několik měsíců, i když mu to opakovaně vysvětluju. Ven spontánně nejde nikdy. S kamarády se osobně nestýká, jen ve škole ,nebo online. Žádný sport ani aktivní koníček nemá. Zajímá se o historii, pilitologii, zeměpis, vyhrává v zeměpisných olympiádách, v tom má opravdu přehled. Od září se nám podařilo sehnat psychiatričkou, která vyhodnotila u Šimona depresi, takže poslední 4 týdny užívá fluoxetin, možná jako by ta nálada je trochu lepší, je tam menší skleslost o něco po fluoxetinu, zároveň v posledních týdnech se jeho stav horší, protože nechodí do školy. Ráno se vypravíme do školy a on tak jako mumlá, pár minut před odchodem, že se na to necítí a já ho tam násilím nedostanu. On má větší sílu než já. Takže zůstává doma. Věci do škoky si myslím moc nedodělává, i když to po n3m chci. Je tam extrémně vyhýbavé chování k dělání činnosti do které se mu nechce, ale je potreba. Posledních 6 dní už nemá přístup k pc, zabavila jsem mu myš k pc a on pak pc nepoužívá. Je na mobilu. Mobil mi odmítá odevzdat. Myslím,že by ho neměl mít, když nejde do školy. Místo školy leží doma v posteli s mobilem. Mobil jsem mu zabavila na část dne před 2 dny, kdy ještě spal, ale pak se se mnou defacto o mobil pral půl hodiny a zavřel mě pak v pokoji, zmáčkl mi ruku, bylo to hrozné. Nakonec mě z pokoje pustil , protože jsem mu řekla, že jinak řeknu v práci, že mě zavřel v pokoji a proto jsme nemohla přijít do práce. Ten den až do večera byl bez mobilu, začal si číst knížky během odpoledne a přišel mi pak takový vyklidněný. Večer mě začal přemlouvat, že se potrebuje do mobilu jen podivat, zda mu někdo nepsal a na látku do školy, co mu kamarád posílá, že mi ho za pět minut vrátí. Takže jsem mu ho půjčila na pet minut byla dohoda. Ale uz mi ho nevratil, pral se se mnou , bylo to děsné a mobil mu zůstal. V posledním týdnu pro toto zhoršování stavu a moje výrazné vyčerpání ze všeho jsem oslovila naší psychiatričku, chtěla jsem syna nechat hospitalizovat na dětské psychiatrii v Motole k bližší diagnostice, terapii a nastavení režimu. Paní doktorka měla stejný názor jako já ohledně vhodnosti akutní hospitalizace. Bohužel nejsou volné termíny, možná až začátkem ledna. Včera jsme byli u adiktologa poprvé a ten to vyhodnotil, že se ještě nejedná o závislost na digitálních technologiích. Prý se máme domluvit vzájemně na nějakých pravidlech a ty dodržovat, ale vím že syn není schopen nic dodržet. Co si o tom myslíte? Podle mě je to jasná závislost. Veškerý bdělý čas syn tráví na pc a mobilu, agresivita při odejmutí, ale i při vyžadování nějakého režimu na mě řve. Nechodí už do školy, nemyje se. Nevychází z domu. Nic jiného nedělá , s kamarády se nestýká. Já si naopak myslím, že by teď syn profitoval z toho , kdybych mu zabavila, byť i násilím i ten mobil. Na pc ho rozhodně nepustím. Není v mých silách, ho přimět, aby tam nebyl pořád. Myslíte si , že to treba adiktolog řekl, aby se mu podařilo, aby si k němu syn našel pozitivní vztah a spolupracoval s ním? Nemluvila jsem s adiktologem o samotě, jen před Šimonem. Na moje dotazy na případnou hospitalizaci či úplné odejmutí mpbilu a oc mi adiktolog odpověděl dotazem, zda chci, aby mě měl syn ještě rád. Jenže pokud bych mu mobil a oc nechala, bude na tom porad, nepujde spat az ve dve, vstane v jednu odpoledne a do akoly nepujde nikdy ,moje pravidla nedodrzuje. Takže nevim, co dělat. Je to pro mě strašně náročné. Ze stresu jsem i onemocněla hypertyreozou a taky prostě nevydržím všechno.
Děkuji a omlouvám se za tak dlouhý dotaz.
V.
Dobrý den, děkujeme za dotaz a otevřený popis situace, která je pro Vás jistě velmi náročná. Co se týče konkrétní rady a pomoci: bohužel pouze takto přes poradnu nelze ani skrz Váš podrobný popis stanovit diagnózu, a stejně tak ani zpochybňovat práci a postup kolegy adiktologa, ale můžeme Vás odkázat na portál Digirozhledna: https://digirozhledna.cz/, kde kromě diginavigátoru pro rodiče naleznete i mapu pomoci, kterou můžete využít pro vyhledání jiného adiktologa, pokud Vám Váš stávající nevyhovuje, nicméně je ale třeba počítat s dlouhými čekacími dobami. Co je také důležité zmínit, pro efektivní péči a změnu je potřeba zapojit rodinu a pracovat s celým rodinným systémem, ideálně formou rodinné terapie. V poslední části Vašeho popisu zmiňujete aktuální životní styl syna, a je třeba upozornit, že v případě, že se dospívající kontinuálně nepřipravuje na své budoucí zaměstnání a vede zahálčivý způsob život je možné zvážit pomoc a podporu OSPOD. Doufáme, že jsme Vám pomohli alespoň s dalším nasměrováním a držíme moc palce, ať se situace brzy obrátí k lepšímu. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Tomáš Jandáč a Josefína Mráčková
11. 12. 2025
Léčba drogové závislosti u teenagerů
Dobrý den, můj 15letý syn se dal dohromady se špatnou partou, všichni jsou starší než on, kouří s nimi hašiš, stal se nepřiměřeným a agresivním.
Co mám dělat?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Změna chování, agresivita a užívání hašiše u patnáctiletého syna jsou vážné signály, že se dostává do rizikového prostředí. V tomto věku má parta velmi silný vliv a užívání návykových látek může výrazně ovlivnit vývoj mozku, emoce i schopnost seberegulace, což se často projeví právě podrážděností, výbuchy vzteku a ztrátou respektu k autoritám.
Důležité je reagovat klidně, ale důsledně. Snažte se se synem mluvit bez křiku a vyhrožování, pojmenovat, co konkrétně vás znepokojuje, a jasně dát najevo, že užívání drog nepřijímáte. Zároveň je potřeba nastavovat hranice a kontrolu – dohled nad trávením času, jasná pravidla doma. Pouhé domlouvání v této fázi většinou nestačí.
Doporučila bych co nejdříve obrátit se na odbornou pomoc, ideálně na adiktologickou ambulanci nebo službu pro děti a dospívající. Práce s mladistvými se zaměřuje nejen na drogy, ale i na agresi, tlak vrstevníků a komunikaci v rodině. V ambulanci můžete nejprve využít služby Vy sama, například v naší ambulanci ve formě skupiny pro rodinné příslušníky a osoby blízké, která probíhá každou středu od 14:30 (první středa v měsíci pro rodiče nezletilých dětí). Kontakty na ambulance dle krajů najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
9. 12. 2025
Konzumace léků
Dobrý den, již delší dobu mám podezření, že můj syn 17 let bere léky tafil, diazepam, boromazepam. Dnes jsem tyto léky našla u něj v pokojíčku. Poraďte mi prosím, jak ho s tím konfrontovat. Dekuji
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Nález benzodiazepinů (Tafil, Diazepam, Bromazepam) u sedmnáctiletého syna je vážný signál a je důležité situaci řešit klidně, ale jednoznačně. Při konfrontaci doporučuji mluvit věcně a bez obviňování – sdělit, co jste našla, že vás to znepokojuje, a že vaším cílem je jeho bezpečí, ne trest. Vyhněte se výslechům a ultimátům; spíše se ptejte, odkud léky má, proč je užívá a v jakých situacích. U benzodiazepinů je zásadní riziko závislosti, zhoršení paměti, úzkostí a v kombinaci s alkoholem i ohrožení zdraví, proto je na místě jasně říct, že jejich užívání bez lékařského dohledu nepřijímáte.
Současně je vhodné co nejdříve zapojit odbornou pomoc. Doporučila bych kontaktovat adiktologickou ambulanci nebo dětského psychiatra/psychologa, kde mohou posoudit rozsah užívání a nastavit další postup. Kontakty na adiktologické služby najdete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Pokud by syn odmítal spolupráci, je možné se objednat alespoň vy jako rodič na konzultaci a probrat konkrétní kroky, hranice a bezpečnostní opatření. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
