30. 8. 2025
Alkohol
Zdravím přítelkyně má problémy s alkoholem jenže. Dokáže 15 dní nepít a být upne ready. Ale po deseti až patnácti dnech 5 dní v kuse vypije každý den litr vodky . Co mám dělat? Děkuji.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. To, co popisujete, odpovídá typickému vzorci tzv. periodického pití, kdy se střídají fáze abstinence s obdobími nadměrné konzumace. I když Vaše přítelkyně dokáže určitou dobu nepít, právě opakující se období těžkého pití naznačují problém se závislostním chováním. Je dobře, že si toho všímáte a že hledáte podporu.
V takové situaci má velký význam odborná pomoc – ať už u adiktologa, psychologa nebo psychiatra. Cílem bývá postupně naučit se zvládat období, kdy se zvyšuje riziko „pádu“ do pití, a hledat jiné strategie zvládání emocí, stresu nebo spouštěčů, které k alkoholu vedou.
Vy sám můžete podpořit tím, že o problému budete mluvit otevřeně, bez obviňování, a nabídnete, že jí pomůžete najít vhodnou formu péče. Užitečné může být obrátit se na adiktologickou ambulanci ve Vašem okolí – seznam služeb najdete na www.drogy-info.cz/mapa-pomoci.
To, že se o stav přítelkyně zajímáte, je pro ni důležitý ochranný faktor. Zároveň je ale dobré myslet i na sebe a hledat podporu pro Vás – například ve zmíněných ambulancích v rámci skupin pro rodinné příslušníky a blízké osoby. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
29. 8. 2025
Alkohol, drogy - bez sebekontroly
Dobrý den. Pořádně nevím, na co se chci zeptat. Takže spíš popíšu situaci. Je mi 24. Do 18 jsem nic neužívala. Alkohol teda jo. Ten už v raném věku. Ve třech letech jsem měla prvního panáka domáčí slivovice. Ale to jsem si dala asi jen proto, že to pil táta. Do mých 13 to byl těžký alkohol. Oba rodiče jsou workoholici, možná trochu oba i alkoholici, ale máma nepila denně, narozdíl od táty. Jsou od nějakých mých 5/6 let rozvedený. Ale k věci. V 18 nebo 19 jsem začala užívat pervitin. A s tím se rozjelo braní dalších drog. Necelý tři roky jsem hodně fetovala a pila. Nebyl měsíc, kdy jsem si něco nedala. Teď už tolik nejedu, ale to jen proto, že mám přítele a ten má o mě strach, protože beru léky. Sám si taky občas něco dá, ale dokáže říct, že už nechce. To mě nejde. A já si třeba ani nechci dát, ale zároveň chci. Nejvíc mě to ale štve s alkoholem, protože po něm je mi blbě. Jako fakt hodně. A pít to nechci. Nebo jako - pivko si dam ráda. Ale panáky už pít nechci, ale stejně je pak zas piju, i když vím, že nechci. Chci se asi prostě jen zrušit. A další den, kdy mi je blbě si říkám, že mi to prostě za to nestojí. A říkám si to i další dny. A když mám někam jít, kde vím, že se bude pít, tak si to furt stále snažím opakovat, že si dam tak dvě nebo tři pivka, drink, třeba. Ale prostě málo. A pak se stejně sundám a někde se válím. Přítel o mě říká, že jsem taková, že si dam všechno, co mi kdo nabídne. A je to pravda. Pervitin už neberu, ale kdyby příteli tolik nevadil a mě ho někdo nabídl, tak si ho asi dam, i když nechci. Takže zatím tam mám stopku toho přítele, že vím, že má starost a něco už se mu nelíbí. Ale je to hrozný. Fakt si dam všechno, co mi kdo nabídne. A ani nechci. Na terapie chodím, ale tam řeším jiné věci. Začnu tam mluvit i o tomhle, ale teď ma dovolenou a ani nevím, jestli má nějaké větší zkušenosti ohledně tohoto tématu. Tak snad něco málo poradíte vy. Třeba jak si tu hranici udržet. Nevím. Každopádně předem děkuju za odpověď
Dobrý den, děkujeme za dotaz. To, co popisujete, ukazuje na dlouhodobý vzorec užívání návykových látek, který má hodně společného s impulzivitou a potížemi nastavit si hranice. Sama dobře vnímáte, že po alkoholu je Vám fyzicky špatně a že nechcete pokračovat, ale v dané situaci stejně podlehnete – to je pro závislostní chování typické a neznamená to slabou vůli, ale spíš to, že návyk „přepíše“ Vaše rozhodnutí.
To, že už chodíte na terapii, je velmi důležité – určitě doporučuji tyto věci otevřít i s terapeutkou, i kdyby to nebylo hlavní téma, protože právě práce s hranicemi, impulzivitou a bažením (cravingem) může být klíčová. Pomáhá učit se techniky odkládání – např. v okamžiku, kdy přijde nabídka, si dát čas, než odpovíte, odejít na chvíli z místnosti, mít připravenou svou „výmluvu“ (např. že berete léky nebo že řídíte) a trénovat to předem, aby v dané chvíli byla reakce snazší.
U alkoholu může být cestou i rozhodnutí na čas úplně nepít – právě proto, že zastavit se „po dvou pivech“ je pro Vás velmi těžké. Některým lidem pomáhá domluvit si podporu – vzít si na akci někoho, kdo ví, že nechcete pít, a podrží Vás, nebo zkusit prostředí, kde alkohol není středem dění.
Velmi důležité je také to, že sama říkáte: „dám si všechno, co mi kdo nabídne“ – tohle vědomí je dobrý první krok. Kromě terapie může pomoci adiktologická ambulance, kde se s podobným chováním běžně pracuje, a kde byste dostala konkrétní nástroje pro zvládání bažení. Seznam ambulancí naleznete zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/.
To, že nad tím přemýšlíte, ukazuje, že opravdu chcete změnu. Nebude to hned, ale už jen to, že situaci pojmenováváte, je začátek. Doporučila bych tedy otevřít toto téma v terapii, případně vyhledat adiktologa, a zatím zkusit nepít vůbec – protože jak sama píšete, „málo“ se Vám teď udržet nedaří. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
27. 8. 2025
Alkohol
Dobrý den dávám si každý den 3 piva a chtěla bych s tím prestat ne ze jsem opilá ale prostě to nechci
Dobrý den, děkujeme za dotaz. V první řadě bych doporučila konzultaci s adiktologem, kde můžete probrat všechny okolnosti užívání alkoholu. Můžete se zkusit obrátit buď telefonicky na Národní linku pro odvykání (800 350 000), či vyhledat některou z adiktologických ambulancí, kde konzultaci absolvujete: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
27. 8. 2025
Pervitin
Dobrý den brala jsem asi 15 let pervitin marihuanu také tak že začátku jednou měsíčně potom ale častěji a častěji a abych vůbec mohla spát tak každý večer marihuanu, teď už měsíc abstinuji sevsim ale mám hrozne deprese úzkosti a už 5 dní jsem nespala ani minutku a ani přes den musela jsem si vzít neurol abych už konečně usnula a pomohlo to nachvili dvě noci po neurolech jsem spala ne celou noc a teď už prášky nemám a opět nemohu usnout a spát, už nemůžu nevím co dělat zkoušela jsem si zahulit a nebo se opít a opět nic neusnula jsem prosím pomoc
Dobrý den, děkujeme za dotaz. To, co popisujete, je velmi náročné období po vysazení – po dlouholetém užívání pervitinu i marihuany se tělo i psychika teprve učí fungovat bez látek. Nespavost, úzkosti i deprese jsou v prvních týdnech až měsících abstinence běžné a často patří k nejtěžším příznakům. To, že už měsíc zvládáte abstinovat, je velký úspěch, i když se to teď může zdát nesnesitelné.
Nespavost bývá po vysazení stimulantů a marihuany výrazná, někdy opravdu i několik týdnů. Neurol krátkodobě pomohl, ale není vhodné jej užívat dlouhodobě, protože sám může vést k závislosti. Je proto důležité řešit tuto situaci s lékařem – doporučila bych co nejdříve kontaktovat svého praktického lékaře, psychiatra nebo adiktologa. Existují bezpečnější možnosti krátkodobé podpory spánku i léčby úzkosti, které Vám může předepsat odborník a které nejsou tak rizikové jako benzodiazepiny.
Dočasně můžete zkusit i nefarmakologické techniky – pravidelný režim (chodit do postele a vstávat ve stejný čas), vyhýbat se kofeinu a energetickým nápojům, před spaním nemít mobil či televizi, naopak zkusit relaxační hudbu, dechová cvičení, teplou sprchu. Vím, že to může znít banálně, ale právě u lidí po vysazení drogy tyto rutiny pomáhají tělu znovu nastartovat přirozený rytmus spánku.
Protože zmiňujete i silné deprese a úzkosti, berte prosím vážně i své psychické bezpečí – pokud by se objevily myšlenky, že už to nezvládnete, nebo by se Váš stav ještě zhoršoval, neváhejte zavolat na Národní linku pro odvykání 800 350 000 nebo v akutní krizi na linku 155 či 988 (linka důvěry).
Zvládla jste už obrovský krok – měsíc abstinence. Teď je čas přizvat odbornou podporu, abyste to nemusela nést sama a dostala i bezpečnou pomoc se spánkem a psychikou. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
27. 8. 2025
marihuana
Dobrý den, je mi 18 let a už 2 roky užívám thc. Nejdřív to bylo aktivně jednou za týden, měla jsem období kdy jsem to užívala denně, nebo jsem měla pauzu. Teď vím že jsem na tom už bídně, díky volnu jsem do toho spadla až po uši, byla jsem schopna prohulit celý den. Chci s tím co nejdřív přestat, je to finančně náročný a hlavně bych si přála dostudovat. Moje otázka zní, jak mám potlačit chuť na to si zapálit?
Dobrý den, děkujeme za dotaz. To, že sama chcete aktuální situaci změnit, je velmi důležitý krok. Chuť zapálit si je normální součástí závislosti a je nejsilnější zejména v prvních týdnech po vysazení. Dobrou zprávou je, že se dá zvládat různými způsoby.
Pomáhá odložit myšlenku na užití tím, že se rychle zaměstnáte něčím jiným – ideálně činností, která zaměstná hlavu nebo ruce (sport, krátká procházka, vaření, kreslení, psaní). Funguje i jednoduché cvičení s dechem – soustředit se na nádechy a výdechy, aby se pozornost odklonila od touhy. Užitečné je také vyhnout se spouštěčům – tedy lidem, místům a situacím, které si spojujete s kouřením. Pokud to jde, zkuste si dopředu naplánovat program dne tak, aby bylo méně prostoru pro nudu a automatické sahání po THC.
Zároveň doporučuji i odbornou podporu – můžete vyhledat adiktologickou ambulanci ve Vašem kraji (najdete je na mapě pomoci: drogy-info.cz/mapa-pomoci
). Tam Vám pomohou zvládat bažení, udržet motivaci a hledat další strategie. Velký význam má i podpora blízkých – vyplatí se svěřit někomu, komu věříte, aby Vás podržel v těžkých chvílích.
Začátky jsou náročné, ale už to, že sama vidíte problém a aktivně hledáte cestu ven, ukazuje, že máte sílu to zvládnout. S pozdravem za adiktologickou ambulanci, Josefína Mráčková
