4. 3. 2026
Marihuana
Dobrý den,
kde začít? Potřebuji pomoc, pomoc s dospělým synem (18let), který žije ve společné domácnosti se mnou a mým manželem. Nedokáže fungovat bez marihuany, kouří nekolikrát denně, nevidí v tom problém, jeho žití začíná být obtěžujíci, začíná vynechávat základní hygienické návyky - je mu jedno jestli je okoupaný, že je cítit po smradu z toho kouření, že smrdí celý dům, že žije " jak na skládce", v klidu si zakouří těsně před odchodem do práce. Pokud v práci není, dokáže proležet nebo prospat i několik dnů. Pomoc odmítá, myslí si, že má vše pod kontrolou. Máme možnost nějak pomoct? Když nechce? Každá komunikace je už tak vyhrocená, že spíš pořád na něj křičíme než že by jsme se v klidu domlouvali.
Měl cca 3 týdny, kdy se sám rozhodl, vše vyhodil, uklidil, staral se o sebe, byl komunikativní, ale bohužel se k tomu po krátké době vrátil a více a intenzivněji.
Tato situace je už hodně psychicky náročná, občas mám pocit, že už to nezvládneme. Vyhružujeme. Už jsem se snížila i k tomu, že vyhrožuji vyhazovem z domu, že ho tam nechceme, pokud bude pokračovat. Že nás tím ničí a obtěžuje.
Je něco, co můžeme pro něj udělat?
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Z Vašeho popisu je velmi patrné, jak náročná a vyčerpávající pro Vás současná situace je. Když rodiče sledují, že jejich dítě postupně ztrácí běžné návyky, energii i zájem o fungování v každodenním životě, bývá to velmi frustrující a často to vede k napětí, hádkám a bezmoci, kterou popisujete. Už jen to, že pomoc aktivně hledáte, je důležitý krok.
U dospělých dětí je bohužel časté, že problém s užíváním konopí samy nevnímají a pomoc odmítají. Přímé přesvědčování nebo tlak pak často vede spíše k dalším konfliktům než ke změně. Z praxe se spíše osvědčuje snažit se mluvit o konkrétních dopadech chování na společné soužití a nastavovat jasná pravidla fungování v domácnosti. Nejde ani tak o tresty, ale o srozumitelné hranice – například co je a není možné ve společném bydlení tolerovat. Zároveň je důležité, aby rodiče v těchto pravidlech byli jednotní a snažili se komunikovat spíše v klidnější chvíli než v momentě vyhrocené hádky.
To, že se syn na několik týdnů dokázal sám dát dohromady, uklidil a fungoval jinak, je přitom poměrně důležitá informace. Ukazuje to, že změna u něj možná je, ale zatím ji nedokáže dlouhodobě udržet. V takové situaci může pomoci odborná podpora, i když ji zatím odmítá. Často je dobrým prvním krokem, když se na poradnu obrátí právě rodiče a s odborníky proberou, jak v podobné situaci postupovat a jak komunikaci doma nastavit. Kontakty na adiktologické poradny a služby ve Vašem okolí najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Konzultace může proběhnout i bez přítomnosti syna a může Vám pomoci hledat konkrétní způsoby, jak situaci zvládat a zároveň chránit i vlastní psychické zdraví.
Je pochopitelné, že při dlouhodobém stresu už někdy dochází i k výhrůžkám nebo křiku, většina rodičů se v takové situaci dříve či později ocitne. Důležité ale je, abyste na tuto situaci nezůstávali sami. Podpora odborníků může pomoci nejen při hledání cesty k synovi, ale také při tom, aby pro Vás byla situace doma alespoň o něco únosnější. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
27. 2. 2026
"Absťák" po DHC
Dobrý den, prosím o radu ohledně DHC. Počátkem února jsem přerušil léčbu DHC (nevěděl jsem, že je návykový). Měl jsem hrozné příznaky, až jsem z toho měl černé myšlenky. Psychiatr nebyl k dispozici, tak jem navštívil praktickou lékařku a ta mi předepsala Neurol 0,5 mg. Měl jsem užívat 14 dnů při záchvatu. Užívám 1/2 tablety ob den,když je mi zle, a do hodiny jsem v pohodě. Ovšem už je to 14 dnů , a mě pořád není dobře.Lékař z centra bolesti mi předepsal Duloxetin, ale ten je také návykový a já ho užívat nechci. Jinak ještě užívám několik let Cipralex, ale už vůbec nevím proč. Myslíte, že ten absťák může trvat tak dlouho? Bojím se, abych nebyl zase závislý na Nerolu.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Skutečně to může být tak, jak v dotazu píšete, tedy že se může jednat o protrahovanou dobu odvykacích příznaků. Nicméně nevíme, jaké dávky DHC jste užíval, a také by bylo třeba posoudit, zda jsou stále přítomny fyzické odvykací příznaky, nebo spíše ty psychické. Duloxetin každopádně návykový není, nicméně by bylo na místě zvážit jeho kombinaci s cipralexem pro jistá kontraindikační rizika (ale užívání možné je).
Po 14 dnech užívání Neurolu obden by k závislosti každopádně dojít nemělo. Co je v tuto chvíli důležité, je posouzení Vašeho psychického stavu odborníkem, a podle toho upravit stávající terapii. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
27. 2. 2026
Závislost na pervitinu a hazardu
Dobrý den, píšu anonymně, protože se bojím o tom mluvit nahlas.
Několik let mám problém s pervitinem a hazardem. Neberu pravidelně, ale když si vezmu, ztratím kontrolu a dokážu během toho přijít o celou výplatu na hazardních hrach na posledy to bylo 53 tisíc za několik hodin . Řekl jsem si že zahraju za tisícovku ale nedokázal jsem přestat . Nechal jsem se vyloučit z učasti na hazardních hrách ale nepomohlo to jelikož všechny zahranični kasina fungujou.
Poslední rok se mi zhoršují pocity selhání a objevují se myšlenky, že by bylo lepší tu nebýt. Teď jsem v bezpečí, ale bojím se, že ten kruh nedokážu sám zastavit.
Navenek působím normálně a nikdo o tom neví. Stydím se a nevím, kde začít. Jsem i v celku uspěšny člověk nikdo by to na mě nikdy na venek nepoznal ale v hlavě mám boj sám se sebou , pocit selhání bezmoci a úzkosti . Nejdřiv jsem se nenaviděl za to co dělam ale postupem času jsem pochopil že to nedělam proto že bych chtěl a ani zaměrně jen jsem tomu propadl a tím pádem bych s tím chtěl něco dělat a vím že sám to nezvládnu . Střizlivy si řikam vždy že to bylo na posledy a za pár měsicu jsem zase sjetej plus k tomu s flaškou vodky kterou vypiju jak matonku protože po pervitinu mi alkohol nic neděla a než se z toho všeho vzpamatuju tak na učtě je prázdno Dalši věc co mi brání v obrácení se na odborníky je že to mužou nahlásit a odeberou mi řidičak kterej mě živi ,přišel bych o práci tím jsem zahnány do kouta
Potřeboval bych poradit, jak z toho ven, aniž bych si zničil práci a život. Nemám nikoho komu bych se svěřil a kdybych to řekl blízkým tak vím že mě odsouděj aniž by chápali jaki to je a bude to ještě horši . Děkuju
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
To, že jste o své situaci dokázal takto otevřeně napsat, je velmi důležitý krok. Z Vašeho popisu je patrné, že se potýkáte s kombinací užívání pervitinu a problémového hraní, které se navzájem posilují. Často se stává přesně to, co popisujete – člověk si nastaví limit, ale po užití látky ztratí kontrolu a během krátké doby může utratit velké částky. Důležité je v tuto chvíli zejména Vaše uvědomění, že jde o problém, který už sám těžko zvládáte, a chcete něco změnit.
To, že se objevují myšlenky, že by bylo lepší tu nebýt, ukazuje, jak velký tlak na Vás situace vytváří. Zároveň je dobře, že píšete, že jste teď v bezpečí a pomoc aktivně hledáte. Obava, že by kontakt s odborníky mohl vést k odebrání řidičského průkazu nebo ztrátě práce, je poměrně častá, ale běžná poradenská pomoc je důvěrná a pracovníci nic takového nikam nehlásí. Konzultace může často proběhnout i anonymně.
Dávalo by smysl obrátit se na adiktologickou ambulanci nebo poradnu, kde se věnují jak návykovým látkám, tak hazardnímu hraní. Společně tam lze hledat konkrétní kroky, jak ten opakující se cyklus zastavit a zároveň stabilizovat psychiku. Kontakty na služby ve Vašem okolí najdete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. Držíme palce, ať naleznete pomoc, kterou potřebujete. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
24. 2. 2026
Rodicovska skupina
Dobrý den, hledam pomoc pro sebe. Jsem mama 21 leteho syna, který se potyka se zavislosti na drogách. Hledám terapeuta adiktologa nebo skupinovou terapii rodicu zavislych.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Skupinu pro rodinné příslušníky a osoby blízké můžete navštívit u nás na Klinice adiktologie. Probíhá každou středu od 14:30 do 16 hodin, není třeba se objednávat, stačí pouze počkat v čekárně, kde si Vás vyzvednou kolegyně. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
22. 2. 2026
Alkohoizmus
počínám si po požití značně nevhodně a až ráno se dozvídám jaké jsem čuně není to ojediněli případ a chtěl bych to řešit
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Je skvělé, že si problém uvědomujete a řekl jste si o pomoc. Ideálním prvním krokem je návštěva adiktologické ambulance a vstupní konzultace s adiktologem, se kterým můžete vše podrobně probrat a domluvit se na následném postupu a vhodné léčbě. Seznam ambulancí dle krajů naleznete na Mapě pomoci: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/. S pozdravem, tým adiktologické ambulance
