Účinky a rizika užívání alkoholu

Akutní účinky

Alkohol tlumí centrální nervovou soustavu podobně jako celková anestetika. Ovlivněním plazmatických membrán se ovlivní pochody vázané na tyto struktury (přenos iontů a vedení vzruchů). Týká se to v různé míře různých membránových složek; zvlášť citlivé jsou iontové kanály řízené GABA a kyselinou glutamovou. Na začátku jeho účinku dochází k útlumu inhibiční kontroly, což se projevuje známou alkoholovou excitací.

Alkohol je neurotoxický (poškozuje nervový systém), negativně působí již od denní dávky asi 20-60 g čistého alkoholu (odpovídá asi 1 litru piva nebo 0,5 l vína). Zda dojde k otravě alkoholem, cca od 3,0 promile, závisí na více aspektech (např. váha, věk, pohlaví, osobní historie konzumace alkoholu atd.). Hodnoty okolo 5 promile již mohou přivodit smrt.

Ztráta zábran v intoxikaci alkoholem také zvyšuje pravděpodobnost rizikového sexu (s náhodným partnerem, bez použití kondomu), a tím i riziko přenosu infekčních onemocnění (HIV/AIDS a žloutenky). Velmi časté jsou úrazy pod vlivem alkoholu, včetně dopravních nehod. Vysoké koncentrace alkoholu vyvolávají až toxickou narkózu; při ní dochází k depresi funkce životně důležitých center v prodloužené míše, které mohou skončit smrtí útlumem dýchání.

Alkohol je diuretikem (navozující zvýšené vylučování vody a elektrolytů v moči), a to působením na zadní lalok hypofýzy, kde inhibuje uvolňování antidiuretického hormonu (ADH, vazopresin).

Alkohol také ovlivňuje termoregulační centrum, což ve spojení s rozšířením kožních cév může vést k výrazným ztrátám tepla. Z tohoto důvodu mohou osoby pod vlivem alkoholu zemřít na podchlazení i při teplotách vysoce přesahující 0° C.

Z alkoholu vznikající acetát se mj. spotřebovává na syntézu mastných kyselin a podmiňuje alkoholické ztučnění jater.

Odbourávání alkoholu vede k nedostatku oxidované formy nikotinamid adenin dinukleotidu a snižuje tak dostupnost NAD⁺ pro syntézu glukózy z aminokyselin. K hypoglykémii pak může dojít kdykoliv při vyčerpání zásob glykogenu v játrech. Současná nadměrná tvorba NADH naproti tomu vede k nadměrné degradaci pyruvátu na laktát a tím k laktátové acidóze, tedy okyselení krve pod běžné pH, což má negativní vliv na řadu fyziologických pochodů.

Dlouhodobé účinky

Dlouhodobá konzumace alkoholu poškozuje srdce (zvyšuje riziko kornatění cév, infarktu a mozkové příhody, může se rozvinout onemocnění srdečního svalu nazývané alkoholická kardiomyopatie – srdce selhává ve schopnosti pumpovat krev), játra (cirhóza s následným rizikem krvácení do trávicího traktu), nervový systém (neuropatie, demence), trávicí systém (ovlivňuje vstřebávání látek s následkem alkoholové podvýživy a nedostatku vitaminů), škodí slinivce břišní a dalším orgánům, objevují se změny na pokožce a předčasné stárnutí.

Během chronického užívání alkoholu se vyvíjí tolerance. Tu lze vysvětlit z části zvýšeným metabolismem, především však dochází ke změnám odpovědi CNS. Nejtěžší odvykací stav po alkoholu se nazývá delirium tremens a může vést k úmrtí.

Alkohol přímo ovlivňuje chemické složení mozku, mění úroveň neurotransmiterů – vysílačů, které kontrolují duševní procesy, chování a emoce. S dlouhodobým užíváním alkoholu je často spojeno i zhoršení psychického stavu člověka s možnými negativními dopady v osobním i profesním životě. Deprese je jedním z nejčastějších duševních onemocnění spojených s alkoholem. Konzumace alkoholu také může způsobit úzkost, podrážděnost a agresivitu. Kromě toho jsou dalšími problémy spojenými s užíváním alkoholu například alkoholická demence, ztráta paměti či paranoidní psychóza (halucinace a bludy).

Další ověřené informace na stránkách alkoholpodkontrolou.cz