Farmakologie etanolu

Absorbce a distribuce

Alkohol se rychle vstřebává z celého zažívacího ústrojí, včetně sliznice úst, jícnu a žaludku. V žaludku se vstřebává asi pětina alkoholu, zbytek pak v tenkém střevě. Polovina vypitého alkoholu se vstřebá již zhruba za 15 min. Maximum koncentrace etanolu v krvi je dosaženo za půl až jednu hodinu po aplikaci. Ve skutečnosti však bývá pití alkoholických nápojů rozloženo na různě dlouhý časový úsek a kombinováno s jídlem. Svoji roli také hraje druh alkoholického nápoje. Nápoje obsahující CO₂ a teplé alkoholické nápoje se vstřebávají rychleji.

Distribuční prostor etanolu představuje u žen 60% a u mužů 70 % hmotnosti. Protože je alkohol rozpuštěn ve vodě, jeho distribuce odpovídá množství vody v té které tkáni, a proto je rozložen v těle nerovnoměrně: jeho koncentrace bude např. ve svalech, či CNS vyšší než v tukové tkáni.

Metabolismus

Malé množství alkoholu (2-10 %) je vyloučeno v nezměněné formě plícemi a ledvinami. Většina absorbovaného alkoholu je metabolizována oxidací v játrech. Extrahepatální metabolismus etanolu je zanedbatelný. K oxidaci alkoholu je třeba různých enzymů, které má lidský organismus k dispozici již od narození, takže se nemusí na požívání alkoholu zvlášť adaptovat.

Metabolizace alkoholu probíhá především enzymaticky působením alkoholdehydrogenázy a aldehyddehydrogenázou. Celá reakce spočívá v oxidaci alkoholu na acetaldehyd a v následné oxidaci acetaldehydu na acetát (kyselinu octovou). Enzymem zodpovědným za převod alkoholu na acetaldehyd je alkoholdehydrogenáza, což je zinek obsahující NAD-dependentní enzym nacházející se především v játrech a v menším množství také v některých dalších orgánech, jako jsou žaludek, ledviny, mozek či varlata. Ženy mají tohoto enzymu méně, a proto mají vyšší hladiny alkoholu při požití stejného množství. Tento enzym rozkládá stále stejné množství látky bez závislosti na její aktuální koncentraci v plazmě (kinetika 0. řádu). Limitujícím faktorem pro funkci tohoto enzymu není aktivita enzymu, ale nabídka kofaktoru NAD.

V předchozím kroku vzniklý acetaldehyd je rozkládán převážně aldehyddehydrogenázou, což je také NAD-dependentní enzym. Rozklad acetaldehydu je rychlý a acataldehyd se za normálních okolností v těle nehromadí. To je velmi důležité jelikož acetaldehyd je fyziologicky toxická substance s toxicitou 10x větší než alkohol. Vzniklý acetát následně vstupuje do fyziologického metabolismu, jako například do Krebsova cyklu (kde se acetát odbourává až na oxid uhličitý a vodu) nebo na tvorbu mastných kyselin a dalších.

Odbourávání alkoholu probíhá také na mikrozomálním etanol oxidačním systému (MEOS), který se uplatňuje zejména při vyšších koncentracích látky. MEOS oxiduje čtvrtinu až třetinu vstřebaného množství. Nepřetržitá konzumace alkoholu (chronický alkoholismus) nebo užívání induktorů mikrozomálních enzymů (např. barbituráty) může vést ke zrychlení metabolizace alkoholu, popř. až k přechodu na kinetiku prvního řádu, kdy se rychlost metabolizace zvyšuje přímo úměrně s množstvím výchozí látky.

U příležitostných pijáků se alkohol odbourává stabilní rychlostí za jednu hodinu 100 mg etanolu/kg tělesné hmotnosti u mužů a 80 mg etanolu/kg tělesné hmotnosti u žen. Uvedené hodnoty se mohou ovšem lišit případ od případu až o 30 %. Z uvedeného vyplívá, že koncentrace alkoholu v krvi po ukončení absorpce klesá konstantní rychlostí o 0,1-0,2 promile za hodinu.

Další ověřené informace na stránkách alkoholpodkontrolou.cz