Psychoaktivní léky
Farmakologické látky mají klíčovou roli v současné medicíně, poskytujíce účinné prostředky pro léčbu různých zdravotních stavů. Zprvu mohou lidé začít s užíváním léků na předpis s dobrými úmysly, avšak s časem může dojít k vybudování tolerance a nutnosti zvyšování dávek pro dosažení stejného účinku. To může vést k zneužívání léků, vzniku závislosti a dalších nežádoucích účinků.
Následky závislosti na psychoaktivních lécích jsou závažné a mohou zahrnovat nejen zdravotní komplikace, ale i sociální izolaci, finanční obtíže, sníženou produktivitu a narušené rodinné vztahy. Osoby s touto závislostí se často ocitají v začarovaném kruhu, kdy se snaží uniknout od nepříjemných emocí nebo problémů, ale zároveň se stávají stále více závislými na léčivech, čímž se jejich situace zhoršuje.
Zneužívány mohou být léky na předpis, ale také volně prodejné léky (například na bolesti hlavy), když nedodržíme doporučené dávkování, popřípadě je užíváme, i když léčba není potřeba. Na lécích, kde nevzniká fyzická závislost, je možné získat závislost psychickou.
Závislost na lécích, která je srovnatelná se závislostí na alkoholu či nelegálních drogách, vzniká pomalu a nenápadně. Pacient si vezme lék, který mu pomáhá překonat bolest, zvládnout silný smutek či večer usnout. Takový lék by se měl užívat krátkodobě, maximálně po dobu 4 týdnů. Protože ho však užívá dlouhodobě nebo překračuje dávkování, organismus si na látku zvykne, síla léku přestane stačit a ten přestane pomáhat.
Člověk, aby dosáhl stejného účinku jako na začátku, musí zvyšovat množství užívaných prášků nebo kapek a zkracuje dobu mezi užitím. Vyhledává lék se stále silnějším účinkem. Pokud mu již lékař odmítne další preparát předepsat, navštíví jiného odborného lékaře, nebo se snaží léky shánět nelegální cestou na černém trhu. Jeho organismus už nefunguje bez pravidelné dávky chemické látky obsažené v léku.
Když tuto dávku nedostane, nastávají abstinenční příznaky, které se projevují stejně jako u jiných návykových látek (úzkost, strach, bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, třes rukou, bolest hlavy a kloubů atd.). Hrozí epileptické záchvaty. Člověk, který se rozhodne řešit závislost na lécích, by nikdy neměl zkoušet vysadit léky sám bez odborné pomoci. Velmi nebezpečná je kombinace užívání léků a alkoholu. Může končit smrtí.
Závislost se může vyvinout zejména u následujících skupin léků:
- anxiolytika (léky tlumící úzkost) a sedativa (uklidňující léky) – pozitivně ovlivňují náladu a odstraňují nebo zmírňují úzkost, psychické napětí nebo strach, popřípadě se užívají při poruchách spánku spojených s úzkostí (například benzodiazepiny – Neurol, Lexaurin, Xanax);
- hypnotika – léky na spaní (například Z-hypntika – Zolpidem, Hypnogen, Stilnox);
- analgetika – snižují vnímání bolesti (například opioidní analgetika – Tramal, Tramadol);
- stimulanty – používají se při léčbě hyperaktivity a poruch pozornosti (například Ritalin, který se používá k léčbě ADHD), dále amfetaminy a jejich deriváty.
Příznaky závislosti na lécích
Na počátku lék, který je užíván například na bolest nebo na uvolnění, zabírá v doporučeném množství. Postupně po delší době, si organismus na látku přivykne a lék ztrácí účinnost. K dosažení stejného účinku je třeba zvyšovat množství nebo lék užívat častěji. Člověk začne vyhledávat lék se stále vyšším obsahem účinné látky. Pokud lék vysadí, dostaví se abstinenční syndrom.