Závislost na digitálních hrách
Závislost na videohrách, odborně pak Gameing disorder je uznaná WHO jako duševní choroba. Herní poruchou se označuje stav, kterým se běžně rozumí závislost na počítačových hrách, tj. behaviorální (nelátková) závislost. Rozlišujeme mezi herní poruchou a škodlivým hraním, které charakterizujeme jako stav zvýšeného rizika negativních somatických a psychických dopadů, kterému se daný jedinec často vystavuje i vědomě.
Digitální hry lze hrát prostřednictvím různých platforem, jako jsou osobní počítače, herní konzole, tablety, mobilní telefony či internetové prohlížeče. Existuje řada herních žánrů, mezi nejrozšířenější patří akční hry, jako jsou tzv. střílečky, bojové hry, dobrodružné hry (adventury), hry na hrdiny (RPG), strategické hry a simulátory. Hry jsou hodnoceny podle systému PEGI (Pan-European Game Information), který má pět doporučených věkových kategorií – od 3, 7, 12, 16 a 18 let. Dodržování těchto věkových kategorií nemá oporu v legislativě a je tedy pouze doporučené. Hráčská porucha je nejčastěji spojena s online hrami, které umožňují hrát hru ve stejném čase několika tisícům hráčů najednou (tzv. massively multiplayer online role playing games, MMO hry). V řadě zemí se hraní digitálních her stalo kulturním fenoménem. V těchto hrách se pořádají také turnaje, hovoří se v této souvislosti o tzv. esportu. Běžnou součástí digitálních her se staly tzv. lootboxy, tj. virtuální balíčky, které může hráč získat v průběhu hry nebo si je zakoupit za virtuální měnu. V některých zemích EU jsou lootboxy klasifikovány jako hazardní hry.
Co se týče závislosti, v každé fázi hraní se objevuje určitá míra potíží, ale to ještě neznamená, že se jedná o závislost. Toto rozlišení má značný význam z hlediska prevence a léčby. Výzkumníci rovněž poukazují na potřebu rozlišovat mezi hlavními kritérii (tj. konflikt, abstinenční příznaky, relaps a tzv. behaviorální salience) a vedlejšími kritérii (tj. tzv. kognitivní salience, tolerance a euforie), díky čemuž lze lépe odlišit herní závislost od intenzivního hraní. Ze současných výzkumů vyplývá, že nadměrné hraní a zejména herní závislost se pojí s mnoha psychosociálními a somatickými zdravotními problémy. Sedavá pozice, mezi něž patří i hraní digitálních her, jsou spojena s obezitou. Nadměrná doba strávená u displejů elektronických zařízení souvisí s obezitou výrazněji než nedostatek fyzické aktivity, z čehož plyne, že by se tento problém měl stát jedním z hlavních intervenčních cílů.
Z klinického hlediska se herní závislost málokdy vyskytuje samostatně. Podobně jako u jiných duševních poruch se běžně vyskytuje souběžně s dalšími problémy, zejména poruchami nálad (např. deprese), úzkostnými poruchami (zejména sociální úzkostí a sociální fobií), obsedantně-kompulzivní poruchou, poruchami pozornosti a behaviorálními a látkovými závislostmi.