Publikováno 31. 12. 2010 v rubrice Užívání psychoaktivních látek a…

Přehled nejčastěji používaných intervencí u vysokoškoláků s problémy s užíváním psychoaktivních látek nebo informačních technologií

V České repulibce dosud nebyla věnována dostatečná pozornost vytvoření intervencí na tak specifickou cílovou skupinu, jakou jsou studenti vysokých škol se škodlivým užíváním psychoaktivních látek nebo závislostním chováním ve vztahu k internetu. Díky této skutečnosti bude tento text obsahovat převážně přehled intervencí v zahraničí.

Jak již bylo v textu uvedeno, USA vyhlásilo škodlivé užívání alkoholu na amerických univerzitách jako jeden ze svých palčivých zdravotních problémů. Z tohoto důvodu bylo v USA nejvíce pozornosti věnováno právě vytvoření intervenčních programů pro studenty se škodlivým užíváním alkoholu. V literatuře jsou popisovány intervenční programy určené pro uživatele tabáku a internetu. NIAAA ve studii zaměřené na toto téma uvádí, že efektivní intervence by měla zasahovat tři různé úrovně (a) individuálního studenta, který má potíže s užíváním psychoaktivní látky, (b) studenty jako skupinu a (c) celé univerzitní prostředí.

Individuální přístup

Výzkumy zaměřené na účinnost intervencí pro studenty vysokých škol zjistily skutečnost, že samotná délka intervence nemá vliv na efektivitu programu a že nejefektivnější jsou programy, které nabízejí i možnost osvojení si nových dovedností souvisejících především s kontrolou užívání oproti pouze edukativně orientovaným programům. V souvislosti s tímto faktem se v rámci intervencí na individuální úrovni s úspěchem nejčastěji využívají krátké motivační intervence s prvky nácviku kognitivně behaviorálních dovedností.

Mezi nejvíce používané patří program BASIC (Brief Alcohol Screening and Intervention of College Students). BASIC se skládá ze dvou 50minutových sezení, ve kterých jsou studenti požádáni o vyplnění dotazníku mapujícího způsoby užívání alkoholu, rizikové situace vedoucí k jeho užívání a jejich postoje k pití. Na základě vyhodnocení dotazníku je jim dána zpětná vazba o jejich užívání alkoholu v porovnání s normami v obecné populaci studentů. K efektům těchto programů patří omezení množství a frekvence užívání alkoholu, zvýšení vnímání rizika a snížení negativních následků spojených s jeho užíváním. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že cílem pro osoby s rizikovým chováním vůči alkoholu není naprostá abstinence, ale spíše získání větší kontroly nad jeho užíváním a uvědomění si rizikových situací, které mohou vést k jeho rizikovému užívání. Kim ve svém programu pro studenty se závislostním chováním ve vztahu k internetu během 10 sezení využívá principy terapie realitou.

S rozvojem výpočetní techniky a komunikačních prostředků se v rámci intervencí začalo používat internetu, především emailové pošty a interaktivních webových stránek, jako způsobu doručení zpětné vazby studentům. Účinnost této formy byla několikrát potvrzena v případě alkoholu i tabáku. Navíc bylo opakovaně empiricky zjištěno, že většina studentů oproti individuálnímu nebo skupinovému poradenství preferuje intervence v podobě neasistované metody zaměřené jen na uživatele nebo metody s minimálním kontaktem. Nejznámějšími programy tohoto typu jsou program e-CHUG (www.e-chug.com) a MyStudentBody (www.mystudentbody.com). Model těchto programů funguje na principu doručení individualizované zpětné vazby poté, co student vyplní online dotazník. Zpětná vazba obsahuje zjištěné hodnoty o množství užívané psychoaktivní látky, jeho porovnání s průměrem ve studentské populaci a také i množství peněz utracených za její nákup. Na závěr je vždy uvedeno vysvětlení, rada či doporučení a kontakty na místní organizace zabývající se problematikou rizikového užívání psychoaktivní látky. Do této skupiny patří také svépomocná aplikace pro studenty se závislostí na internetu nebo s prokrastinačními tendencemi, kterou je možné vyzkoušet na těchto webových stránkách v oddílu Změnte se.

Zaměření na populaci studentů

V rámci přístupů orientovaných na skupiny studentů jsou nejčastěji užívanými strategiemi vzdělávací kurzy se zaměřením na alkohol a jeho užívání. Pro malé skupiny studentů byl s úspěchem používán ASTP (Alcohol Skills Traning Programme). V jeho rámci se studenti setkávali každý týden v 6–8 setkáních. Intervence probíhaly v prostředí třídy a zahrnovaly didaktické prezentace ohledně efektů alkoholu, modifikace myšlení a sociálních dovedností.

Pro zvýšení informovanosti studentů obecně jsou také využívány mediální kampaně o užívání alkoholu nebo jsou zřizovány internetové stránky (například www.collegedrinkingprevention.gov).

Nedávné studie ukazují, že pouhé informační kampaně a kampaně orientované na změnu hodnot mají minimální efekt v porovnání s programy zaměřenými na změnu postojů a zlepšení určitých dovedností.

V ČR byl s úspěchem aplikován model výuky o kouření a výchovy budoucích lékařů k nekouření, který byl zaveden na lékařské fakultě MU v Brně. Model zahrnuje cílené zvyšování teoretických znalostí studentů medicíny o zdravotních následcích kouření, ovlivňování jejích postojů ke kouření včetně nácviku dovedností v poradenství k odvykání kouření. Kurz zaměřený na ovlivnění postojů a názorů u kouřících studentů medicíny byl také zaveden na lékařské fakultě UK v Praze.

Prostředí univerzity a okolí

Intervence zacílené na prostředí univerzity a okolí mají nejčastěji podobu zákazu užívání psychoaktivních látek včetně alkoholu a tabákových výrobků na vysokoškolských kolejích. K dalším patří vzdělávací programy pro personál kolejí a univerzity s cílem naučit rozpoznat studenty se škodlivým užíváním alkoholu.

Komentáře

Žádné komentáře

Přidat komentář



1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky