Jak gambling vypadá?
Podle diagnostického manuálu DSM-V gambling zahrnuje riskování něčeho hodnotného v naději získání něčeho hodnotnějšího. Základním znakem je přetrvávající hraní, které narušuje osobní, rodinné nebo pracovní záležitosti.
Patologické hráčství je definováno jako výskyt čtyř nebo více uvedených kritérií za posledních 12 měsíců (DSM-V). Zmíněná kritéria jsou:
1. Potřeba hrát se vzrůstajícími finančními částkami za účelem dosažení nežádoucího vzrušení.
2. Neklid a iritabilita při pokusech omezit hraní nebo s ním skončit.
3. Opakované neúspěšné pokusy kontrolovat či omezit hraní nebo s ním skončit.
4. Časté zaobírání se hraním
5. Časté hraní, pokud cítí nepohodu
6. Po prohře peněz se často druhý den vrací, aby vyrovnal bilanci.
7. Lhaní, aby zatajil rozsah zaujetí hraním.
8. Ohrožení nebo ztráta významného vztahu, práce nebo příležitostí ke vzdělání nebo kariéře kvůli hraní.
9. Spoléhání, že ostatní poskytnou peníze k nápravě zoufalé finanční situace zapříčiněné hraním.
U jedinců bývá přítomno pokřivené uvažování (popírání, pověrčivost, pocit síly a kontroly nad výsledkem náhodných událostí, přehnaná sebejistota). Také se objevuje impulzivita, soutěživost, energičnost, neklid. Snadno se objeví pocit nudy. Někteří jsou závislý na hodnocení druhých, pokud vyhrají, mohou být štědří a peníze rozhazovat. Jiní jedinci mohou být depresivní a osamělý, bezmocní a provinilý. Až jedna polovina jedinců s diagnózou hráčství, kteří se léčí má sebevražedné myšlenky a okolo 17 % jedinců se pokusí o sebevraždu (DSM-V).
S patologickým hráčstvím se také pojí kognitivní zkreslení (Vacek, rok neznámí), které může být následující:
• Hraní bývá doprovázeno vysokou sebedůvěrou, což bývá v přímém kontrastu s množstvím prohraných peněz.
• Typická je také pověrčivost. Lze rozlišit na:
Talismanickou – víra, že nějaký předmět (např. konkrétní automat) přinese štěstí ve hře
Pověrčivost rituální – víra, že určitý rituál (např. že se smí posadit pouze na určité sedadlo v herně) mu přinese štěstí ve hře
Pověrčivost kognitivní - víra že určitý mentální stav přinese štěstí ve hře (modlení...).
• Sklon k vysvětlování opakovaných proher (racionalizace). Například, že momentálně prohrává, protože ho brzy čeká velká výhra, nebo že v souhlase s logikou či pravidly náhodnosti musí být série proher vystřídána sérií výher. Člověk s problémem patologického hráčství vždy najde mnoho důvodů, proč pokračovat v hraní, nicméně ani jediný důvod, proč v hraní přestat.
• Antropomorfizmus - přičítání lidských vlastností výherním automatům.
• Selektivní paměť – výhry se pamatují a vybavují lépe a jednodušeji než prohry. Iluze kontroly nad štěstím ve hře může být charakterizována vírou gamblera, že štěstí osciluje mezi periodou dobrého a špatného období, která lze předvídat například ve snech, intuicí.
Komentáře
Žádné komentáře
