Zeptejte se

Zeptejte se na otázku z oblasti závislostí a užívání psychoaktivních látek a informačních technologií.

  • Všechny zadané dotazy týkající se tématu užívání a závislosti na psychoaktivních látkách a informačních technologiích budou zobrazeny i s odpověďmi na těchto stránkách.
  • Vaše osobní údaje jako je příjmení, adresa či email, budou kvůli ochraně vašich dat před zveřejněním smazány. Váš e-mail nebude na stránkách zveřejněn, protože slouží pouze pro to, aby vám odpověď přišla rovnou na váš e-mail.
  • Zadaný dotaz vám bude odpovězen do 7 pracovních dnů.

Položit dotaz

Poslední 3 zodpovězené dotazy:

25.06.2017 - adiktolog Dobry den,existuji nejake stranky vsech adiktologu?Hledam adiktologa nejlepe v Novem Bydzove nebo Jicine.Nyni jsem v lecbe a potrebuji si zaridit adiktologa,Dekuji za informace.
Dobrý den,
seznam různých adiktologických zařízení můžete nalézt zde: https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/
Adiktologické ambulance v Královéhradeckém kraji máte například ve Dvoru Králové, Trutnově nebo v Hradci Králové.

Hodně štěstí s hledáním

Lenka Richterová
22.06.2017 - Všeobecná pasivita a nechuť k životu Dobrý den, ráda bych požádala o radu jak bych mohla pomoci svému partnerovi, který je častým uživatelem marihuany. Přítel kouří trávu leckdy i několikrát denně (klidně 3 až 4 "brka" denně). Je mu přes 30, jsme spolu rok a já začínám mít problém s jeho neuvěřitelnou pasivitou ke všemu. Pracuje jako OSVČ (pomocný projektant), ale má problém se tzv. k čemukoliv dokopat. Nedodržuje termíny, nevěří si, když má někam zavolat, trpí totální prokrastinací, tím, že pracuje bohužel často z doma je to naprosto neudržitelné, prostě přijdu z práce a zjistím, že celý den leckdy nedělal naprosto nic. Všechno dělá až po termínech, pak logicky kreslí dlouho do noci, upadá do depresí, že nic neumí, že nic nezvládne apod. Nejspokojenější je když se zhulí a prostě "zmizí". Utíká tímto z reality, sám o sobě mluví, že je introvert a autista a že je nejspokojenější doma, když si dá brko. Ta pasivita se prolíná do všeho, do práce i běžného života, tzn., že naslibuje, že vyrobí nábytek do bytu, nevyrobí nic a frustruje ho to samo o sobě, že to neudělá, že to nezvládl a přitom, když řeknu, že nábytek koupíme, nechce o tom ani slyšet, je amatérský truhlář a chce všechno vyrobit sám, snažil se tím i živit ale s jeho přístupem k práci si nevydělal vůbec nic, protože i na pár polic zákazníci převážně z řad kamarádů čekali půl roku. Snažím se mu systematicky zvedat sebevědomí, protože si nevěří a prý to měl takhle už od mala, takže ho pořád za něco chválím, nic mu nevyčítám a snažím se ctít filozofii žít a nechat žít, ale z dlouhodobého hlediska je jeho způsob života naprosto neslučitelný se založením rodiny apod. Marihuanu hulí někdy od 17, je mu 31 a co mi bylo řečeno i jeho rodiči a kamarády, tak pasivní a bez radosti k čemukoliv byl vždycky. Baví ho ta práce se dřevem, ale jen do té chvíle, než se zasekne na něčem s čím si neví rady a to je pak naštvaný, nadává si, frustruje ho to a takhle je to pořád dokola. Při mých nějakých lehkých intervencích na téma, že není nezbytně nutné hulit každý den mi odpoví, že mu to pomáhá a že je to zdravé.
Prosím poraďte mi, jak bych mu mohla nějak účinně pomoci, tak aby neměl pocit, že selhal.

Moc děkuji
Dobrý den,
ať už nazveme problém Vašeho přítele jako závislost na marihuaně, amotivační syndrom nebo prokrastinaci, je nepochybné, že se jím velmi trápí, a že adiktologická, případně psychologická či psychiatrická pomoc je na místě. Obávám se ale, že na Vaši prosbu o radu nemám jednoznačnou pozitivní odpověď. Myslím, že sama nejste schopná mu účinně pomoci, aniž byste zaujala jednoznačný postoj, že Vám jeho chování vadí. Problém Vašeho přítele se projevuje v celém jeho životě, zasahuje mu do práce i do vztahu, a v tom se týká přímo Vás. Nemůžete být tedy nestranná a beze zbytku tolerantní. Rozhodnutí, zda selhává nebo ne, nechme na něm. Lidé, kteří se dostali do podobných problémů v souvislosti s užíváním drog, našli často impulz a odhodlání ke změně v takzvaném dopadu na dno, když přišli o práci, o rodinu nebo o zdraví. K tomu je potřeba si ten vlastní dopad uvědomit, a k tomu jsou otevřeně vyjádřené postoje blízkých nezbytné. Dobrou zprávou je, že pro někoho to dno nemusí být až tak hluboko, třeba stačí jen "nůž na krku" nebo jasně formulované podmínky dalšího soužití. Vašeho přítele nejste schopná zachránit, ale můžete mu být velmi prospěšná tím, že se budete starat o svoje vlastní dobro: chcete žít s člověkem, na kterého je spolehnutí, kterého si můžete vážit, který je aktivní. Dejte mu šanci Vám dokázat, že takový je, ale nezachraňujte ho a nenechte se jím stáhnout do propasti. Zaujměte jasný postoj, ale nevyhrožujte ničím, co nedokážete splnit. Nechte ho dopadnout na (jeho vlastní) dno a buďte mu dospělou oporou (rovnocennou partnerkou, ne maminkou, ani učitelkou, ani policajtem). Ale pozor, něco jiného je bavit se o problému věcně a něco jiného je bavit se o něm osobně. Účinné je pojmenovat přesně to, co Vám vadí (jak se cítíte, když Váš přítel dělá to či ono), naopak zbytečné a konflikty vyvolávající je hodnotit či odsuzovat člověka (jsi takový a makový...). Takže lze doporučit třeba následující formulace: štve mě to, že hulíš; jsem smutná, když vidím, jak se trápíš; mám tě ráda, ale mrzí mě, když vidím, že si sám sebe dost nevážíš...
Každopádně doporučuji se osobně obrátit na adiktologickou ambulanci nebo na některého terapeuta, který s Vámi postup probere mnohem víc do hloubky. Je třeba ale počítat s tím, že to bude bolet. Hledání bezbolestného řešení vede do pasti bludného kruhu a k nečinnosti. Jinými slovy to napsal už Dante Alighieri v Božské komedii: Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kteří zachovávají nestrannost v časech morální krize.
Přeju hodně síly a vytrvalosti.
Jarda Vacek
20.06.2017 - Prokrastinace Dobrý den, je mi 24 let a vždy jsem prokrastinovala. Už od první třídy na základní škole. Teď moje prokrastinace dosáhla tu největší a nejťežší úroveň. (V testu těžký stupeň prokratinace). Jsem na VŠ teprve 1 rok (prědtým jsem studovala cosi jiné), a mám problém učit se na zkoušky. Nejenže si je odkládam na nejposlednejší možní termín, ale už se ani nedokážu přinutiť učit na první řádny termín zkoušky.... (protože vím že to pude pak opravit). Velice mě to trápi... :( předtým jsem alespoň dokázala máknout den, dva před zkouškou a teď ani to ne. Muj pocit nálehavosti jaksi mizí a nepociťuji takú nutnosť učiť se. (Studium jsem si vybrala sama a jsem spokojená jenže nikomu se nechce učit nezáživné věci které tu a tam patří ke studiu.) Dnes jsem psala test na 1. opravném termínu a ani na nej jsem se nedokázala přinutiť učit. Nevíte o někom kdo úspešně porazil prokrastinaci? Na netu je plno rad ale nefungují u mě. A psychologum moc nevěrím (měla jsem s nimi špatné zkušenosti). Pomohli by mi skutečne efektívní rady od nehoko kto si prošel tým samým co já. Dekuji za možnou odpověd.
Dobrý den,
jakákoliv rada je zbytečná, pokud se podle ní nebudete chovat. Na našich stránkách najdete velké množství tipů, jak odkládání překonat (http://poradna.adiktologie.cz/article/clanky-o-tematu-2/jak-s-prokrastinaci-bojovat/), stejně tak i v mnoha knihách (např. Konec prokrastinace). Pokud Vám to nejde samotné, zkuste vyhledat nějakého terapeuta či kouče, který Vám pomůže si udělat jasno ve Vaši prioritách a provede Vás nejtěžším obdobím. Psychologové a terapeuti rozhodně nejsou všichni stejní, ačkoliv má jejich snažení stejný cíl (ulevit od problémů, pomoct), jejich přístup a metody bývají relativně hodně odlišné. Jsou to lidi a někteří Vám prostě sednou a jiní ne. Vyberte si toho, kdo je Vám sympatický a na koho máte dobré reference, a uvidíte, zda Vám sedne. Stejně tak, jako Vám žádný chirurg prokrastinaci nevyoperuje, ani terapeut nebo kouč Vás zázračně nevyléčí, jste to jedině Vy, Vaše rozhodnost, vytrvalost, důslednost a píle, které Vám mohou pomoci.

Hodně zdaru

Jarda Vacek a Lenka Richterová


1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Ministerstvo zdravotnictví České republiky Magistrát HMP Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úřad vlády České republiky